Už je to bez měsíce 8 let co jsem naposled vzal do ruky pero a papír, a tohle uvědomění mě děsí možná ještě trochu víc než to, že jsem ho vlastně do ruky ani nevzal a líně jsem to naťukal do klávesnice (styď se, Náčelníku!) A tak zase po letech, enjoy and recycle!
přidáno 16.02.2024
hodnoceno 1
čteno 219(7)
posláno 0
Tonoucí

Zavřela se nade mnou divoká voda
tažený ke dnu se sotva

stihnu nadechnout

V měkkém řečišti scrūpuli
trhají kůži do krve
Sisyfovy poztrácené kameny
tlučou, lámou kosti

Hořící plíce, křečovité úsílí, zalapání
-
boj tonoucího o poslední známky života

v poraněných údech zbývá jen tolik
na poslední odraz
hledám nahoře, nechci zůstat dole


vteřiny se zdají jako celý život



Zpytuji, vytrácí-li se světlo ze světa
nebo z mých očí
přidáno 16.02.2024 - 21:12
Pěkná tonoucí,zažit bych to nechtěl.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tonoucí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Černé na bílém

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming