Deštivé ráno

Šimráš mě tím zaběhnutým ránem,

říci nesmím amen.

Šimráš mě a oči se nechtějí budit,

vím, rosou bych tě mohl studit.

A šimráš mě tím ránem,

v němž slunce nechtělo mě hýčkat.

Přišel déšť, ta příčka,

kapka za kapkou, závoj tvořil.

Ty šimralas mě ránem

a vlastně jsi se mi dvořila

a kapka za kapkou deště

a šeptat směla země ještě, ještě.

Jablka nedozrálá 

v koruně se choulí stromu.

Kam? Domů?

Vždyť v loži ležím

a pohledem snad sněžím,

však léto je,

ani mi to nepřijde.

A šimráš mě tím ránem

a dál kapka za kapkou se střídá

a pohled tvé ruce hlídá,

dvoříš se mi, nebo já se tobě dvořím,

chci víc nebo míň,

v tvé tělo se vnořím

a ráno vzbuzené bude v slasti,

nebudeme chyceni jak v pasti,

v dešťovém závoji 

jedno tělo druhé ukojí

a vstanem s tím ránem.

A déšť bude dokapávat

a den bude vstávat,

oči plné radosti a něhy, 

tak krásně bude nám.

Káva nebo čaj, co k snědku?

Už jsme se nabažili jeden druhého,

však to nás neposílí.

Tak nic mdlého, hemenex,

opražená slanina, vejce

a žloutek jak slunce 

na pánvi, co jej hýčká.

A zas přivíráš svá víčka,

koukáš, tak krásně,

jak nebe jasně, a víš,

že mé srdce netíží žádná mříž.

Déšť už jen tak doznívá,

jeden úsměv na druhý se usmívá

a pohled očí do toho vkročí.

A mezi zuby křupe slanina,

rajčata, okurek a paprika

a ani jeden ret nic neříká, 

je ráno nebo poledne už.

Tak se vzmuž, v líci máš růž,

a jdi. Nebo půjdeme spolu?

Ne svázáni za ruce, ale jen tak.

Snad do úmoru dne,

než slunce zase za hřeben zapadne,

hodiny budou bezelstně tikat

a jeden za druhého nebude pykat.

A zase sprcha a naše nahá těla

o sebe se neotřela,

každý zvlášť si bude užívat a prožívat.

Ale to předbíhám, již dost,

proč utíkat tak rychle.

Žádná zlost, vždyť ještě není poledne,

tak proč strašit s večerem.

Nebo nestrašit? 

Přijde, to vím

a několikrát ti větou odpovím

na otázku, tvými ústy vyřčenou.

Já jsem tvým mužem, tys mou ženou,

nebo se jen tak přátelit

s tou výhodou, co se teďka říká? Nevím.

A déšť dál cinká a jdem něco tvořit

nebo jen tak šourat se dnem.

Sobotou, nedělí?

Radši sobotou.

Neděle a pak bude zase pondělí.

Tak jdeme. 

A pomalu.