 19.05.2023 2 391(12) 0 |
Ještě před branami dospělosti,
když svět měl jsem poznávat,
sváděl jsem první bitvy.
Nedostavilo se ke mně štěstí,
na jeho místě zelo prázdno,
a v mém srdci břitvy.
Vždycky cítil jsem se sám,
cizí mezi známými,
přítelem hlučná samota.
Copak radost nepoznám?
Budu žít mezi sváry?
Nikdy světlo, jen temnota?
Život pokračuje a já ve stejné místě,
co miluji, to ztrácím,
a mé závaží zase váží víc.
Proč je v bytí tolik tísně?
Teď už necítím bolest.
Necítím nic.
Nemohu to říci lidem,
nechci aby jim smutno bylo,
to se nesmí stát.
Se smutkem si vždycky zbydem,
ale neviňte se za můj život.
To já ho nemám rád.
když svět měl jsem poznávat,
sváděl jsem první bitvy.
Nedostavilo se ke mně štěstí,
na jeho místě zelo prázdno,
a v mém srdci břitvy.
Vždycky cítil jsem se sám,
cizí mezi známými,
přítelem hlučná samota.
Copak radost nepoznám?
Budu žít mezi sváry?
Nikdy světlo, jen temnota?
Život pokračuje a já ve stejné místě,
co miluji, to ztrácím,
a mé závaží zase váží víc.
Proč je v bytí tolik tísně?
Teď už necítím bolest.
Necítím nic.
Nemohu to říci lidem,
nechci aby jim smutno bylo,
to se nesmí stát.
Se smutkem si vždycky zbydem,
ale neviňte se za můj život.
To já ho nemám rád.
20.05.2023 - 21:22
Neviňte se za můj život. To já ho nemám rád. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Příroda je věčná
Předchozí dílo autora : Otrávené šípy Amora
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
pocitová řekla o Adrianne Nesser :strasne stylova slecna...sama sebou jak to nejvic jde...co sem te stihla poznat/nepoznat tak si dobrej clovek. uprimnost vzdycky na prednich mistech. dik ze tu jsi...
