přidáno 30.03.2023
hodnoceno 4
čteno 401(9)
posláno 0
Nesmíš se radovat.

Tvou duši chci vidět zbídačenou.

Radost nesmí překročit tvůj práh.

Nechť jen slzy smutku se v tvé oči ženou.

Závist vzkvétá v tvém nitru.

Názor tvůj jak svíce, co odkapává

ve svém zatracení.

Nebuď svůj, toho nežádám.

Z tvé bídy mně jen kupí se jmění.

Krmit tě mohu blábolem,

ať neklidné máš snění.

Jen zotročenou duši bez úvah.

Žádám-li moc?

Ty mi neodpovíš.

Shrben.

Tvůj hrb schodem je k mé slávě.

Jsem lež.

To ty nikdy nepoznáš.
přidáno 30.03.2023 - 18:34
Psavec: Díky
přidáno 30.03.2023 - 17:58
Až zamrazilo.
přidáno 30.03.2023 - 10:34
Sasanka: Díky už jsem skoro spal když jsem dočetl něco od Orvela a to byla taková reakce.
přidáno 30.03.2023 - 10:18
Na tebe nezvykle negativní,ale zajímavá :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Myšlenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Prosba noci
Předchozí dílo autora : Ráno

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming