přidáno 24.03.2023
hodnoceno 4
čteno 331(9)
posláno 0
Z korábu hledíš do vody,

jak plejtvák

nabírá si vzduch.

Prapodivné náhody.

Od jeho ponoru

od lodi vzdaluje se kruh.


Prázdné ráhnoví,

Plachty ve svých ruličkách,

loď se v proudech toulá

jak poutník v uličkách.


Žádná skaliska,

jen racka křik dává znát, 

že blízko pobřeží.

V hlavě mnoho vět,

zvon už zní od věží.

Přístaviště chrám,

večer komnata,

tam láska v náručí ,

slov jak motýlů, 

vášeň rozvitá,

slova setkaní v noci zalitá.
přidáno 28.03.2023 - 14:02
Gora: Děkuji
přidáno 27.03.2023 - 21:02
Není to špatné, početla jsem si.
přidáno 24.03.2023 - 19:02
Kamaradka plachtí,její nevlastní táta zdolal ocean,vypravěni o cestě bylo fascinující,moc šikovnej člověk,jen už není R a
přidáno 24.03.2023 - 15:52
Námořnická poezie.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poutník : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vůně medu
Předchozí dílo autora : Kolika

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming