...
přidáno 11.08.2008
hodnoceno 5
čteno 2189(33)
posláno 0
Mladá nadějná a talentovaná si četla v knize citátů:

Chce-li být člověk spisovatelem, musí nejdříve žít a pak teprve psát.

"Je tak těžký o něčem psát," vzdychla "vždyt já nežiju, nic nezažívám, jen tak proplouvám denní rutinou."

Otočila stránku:

Spisovatelova fantazie spočívá v tom, že se dokáže dívat kolem.

"Mám inspirační deficit. Kolem mě je jistě tolik krásnejch věcí a já je nevidím. Jsem slepá."

Přeskočila pár stran:

Jediným hybatelem všech uměleckých činností - a především těch literárních - je láska, at je jakákoli.

"A proč já píšu o lásce, když jsem ji jěště nezažila?

Najednou se jakoby shůry ozvalo:

"Holka, řekni mi, proč ty ksakru vůbec píšeš?"

Odpověděla (trochu zděšeně):

"Protože takhle žiju já, protože se ráda ve všem kolem nimrám a hlavně protože to miluju.

Čímž potvrdila všechny přečtené citáty.
přidáno 07.09.2012 - 00:36
:c) čupr
přidáno 22.11.2008 - 12:40
:) podařené.
přidáno 25.08.2008 - 11:10
:)
přidáno 13.08.2008 - 18:18
- to je psaní, láska, život, ...moc podařené :)
přidáno 13.08.2008 - 18:00
Tak to je hodně dobré, něco mi to připomíná a to tak, že velmi :-))) Nimralové jsou věční

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč píšeš? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lekce od chlápka s červeným nosem
Předchozí dílo autora : Absurdita

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming