přidáno 30.12.2022
hodnoceno 4
čteno 338(13)
posláno 0
Držím se světu v zádech

a na jediný nádech

se umím vrátit ze sna

má kůže vodotěsná

je kouzlo starých časů

kdo ocení tu krásu

když v slunci mění stíny

každý den znovu jiný

jak strom, jak voda v řece

pevný a živý přece

mi do paměti ryje

své zvláštní symfonie

jak štětce mistra Bosche

knot v lampě Světlonoše

hrot Longinova kopí

jak voda, když se topí

v záplavě vln a hlubin

nevybroušený rubín

co v krvi světa hoří

jsem sekera, co tvoří

krov zítřka vlastní viny

každý den znovu jiný...
přidáno 31.12.2022 - 20:40
Hezká.
přidáno 31.12.2022 - 13:29
Krásná, hlavně ten hluboký konec...
přidáno 30.12.2022 - 22:03
Sasanka: to nevadí, Sasanko... třeba se ti příště ukáže v jiném světle ;)
přidáno 30.12.2022 - 18:59
Mě se líbila i když jsem se v půlce trošku ztratila ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : týden
Předchozí dílo autora : Dum spero spiro

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming