Jedno z mnoha rán

Ze své nesamostatnosti
se ti kazí zuby.
Košili co jsi oblékl ukazuje ruby.
Ve sklence zbytek jakéhosi alkoholu.
V ústech cigáro a po schodech zas dolů.
Ve stánku zbyla nějaká tiskovina.
Co nadpis samá volovina.
Asi snima musí novináři
spávat že to mohou na titulek dávat.
Típnout brajgl courat chodníkem.
Jedna koc honosí se deštníkem.
To asi vrabčák začal čůrat
.
Titulky přecházim jak přechod pro chodce.
Nikde nic ,reklamní trháky
dívka polonahá.
Kdyby byla tak živá.
Párek v rohlíku a jednu colu.
Ty schody vedou na vrch
a před tím vedli dolu.
Zámek dveře trochu vrzly.
V posteli nahota a chuť by i byla.
Zapnu kávovar,nabídnu svou porci.
Pohledem projdu po jednom i po druhém
se dvorci.
Otevřela oči,zaznělo ty dobytku jeden
Vždyť párek už z polovičky sněden.
Koukala na výložku kalhot.
Mlčí , jak hledala by návod.
Však náhle vyskočí jak srnka.mizí kde?chvilka.
Už je oblečena , žmoulá zbytek co jsem ji nechal.
Preso zanechává knírek.
Ta čau,možná zase večer.
Ne že ti dojdou barvy !
A budeš už tu svlečen.
Obraz hotov skoro z polovičky reji oči se lesknou
a krasně se směji.
Ze sklenky vy srknu zbytek
ze včerejška.
Maluji tu krásu z paměti
kolem dokola zvláštní napětí.
Už aby byl večer