Bůh dnes

Dle mýtu Bůh sedmý den odpočíval. Nepravda. Klasická lež liberála. Masturboval totiž nad skvostem fyziky a hlavně nad krásou Ohmova zákona. Měl totiž vše promyšlené a když pomyslel na vynálezy, které stvoříme, nemohl se udržet. Aspoň tak bych si Boha představoval kdyby byl fousatým dědkem s tendencí rožínat a kopat do balónu. Bohužel jsem v životě žádný obří palec mezi mraky či mnohoočko s křidélky holuba a svatozáří nikdy neviděl. Proč si ho tak představuji??? Co jiného Bůh představuje než řád tohoto nesmyslného světa??? Fyzika a její blahodárnost nejen nabízí vysvětlení, ale i víru v to, že vše je nějak uspořádáno. Proto, když jsem slyšel toho pitomce mlít něco o tom, že je nesmyslné fanaticky uctívat něco, co neexistuje, musel jsem mu jednu ubalit. Teoreticky. Metafyzicky. MetaFORicky. Mé “ubalení“ byla víceméně nesmyslná a bezvýznamná zpráva poslaná na křídlech modrého ptáka. Mysl entit z jedniček a nul v mé počítací krabičce přeci nezměním.
Bohužel chybám mašinérie kostí a nervů se nevyhneme. Past bezcenných online debat čeká na každé, kteří život nemají. Smysl se přiřadí jedné straně či náboženství či myšlence, osůbka se vyzbrojí výsledky studií a ohranými argumenty a hurá do boje. A je slepá tomu, že se neliší od tisíců křesťanů, kteří páchali zvěrstva v Božím jméně. Fanatismus. Co je to Bůh?? Kde je? Vyčkává někde v horách čekajíc trpělivé a důsledné?? Nebo již defekujeme a tančíme na jeho hrobě přes století?? Zdá se tak. Z jedné strany na nás číhá arogantní a podlý hladový medvěd a z druhé morbidně obézní sociopat s bičem v ruce. Ještě k tomu přidejte bouři informací, které nám padají do hlavy jako sračky do latríny. Pak se divíme, že nelze ničemu věřit, když je vše půl na půl. A já se mám prohrabávat v těch lejnech a hledat, který fekál je tam nejčastěji?? Dnešní doba není stavěná pro lidský život. Spousta lidí je pobožná. Možná i více než v historii. Jejich bohy však oni sami nevidí. Ať je to Moloch, lidský hubris, peníze,… Nikdo však neví co to znamená opravdu věřit. Ne uctívat, ale věřit.
Sám jsem hledal. Přišel jsem k názoru, že za pravou víru by člověk život neriskoval. Pravý Bůh není generál, řídící nás jako vojáky, ani soudce požadující dary, ani hůl držící celou naši váhu. Je to něco v nás, signál putující celým kosmem, řád, který uklidňuje před tajemstvím smrti. Je to vztah mezi námi a božstvím, též vztah, který má každý z nás se svým Já. Proto srovnávám Fyziku s Bohem. Nechce žádné oběti, je všudypřítomná, vztah s ní si musí každý vybudovat sám. Kdy jste se poprvé setkali s gravitací?? Jaké byly vaše první krůčky?
Místo zdravého vztahu s božstvím však dnes vidíme hnití. Místo posunu vpřed jen regresi. Patologický přístup k víře má dnes téměř každý. Místo toho, aby ji člověk viděl jako nástroj, pomocí kterého se může povznést nad úroveň opice, vidí buďto svatá přikázání, která by se neměla porušit za jakoukoli cenu nebo jako nemoc, které se musíme zbavit. Je depresivní vidět nástroje, které jsou výsledkem stovek let výzkumu, v rukou nekompetentních či krátkozrakých imbecilů, zatímco většina populace je buďto zticha nebo po sobě hází hovna. A ta čirá pokrytost lidí, kteří hlásají nekonečnou slávu vědě, zatímco plivou na věřící. Možná je to výsledek internetu a propojenosti. Nebo měl ten němec se vtipným knírkem pravdu a pouze se bojíme toho, co nás čeká, proto jdeme dozadu.