 28.12.2021 3 649(14) 0 |
Měla oči jako anděl,
já vím, je to staré klišé.
Její zářily i zavřené,
vždycky, když spala tiše.
Moje, jindy ukecaná pusa
vedle ní oněměla.
O pár schůzek později
potkala se naše nahá těla.
Měsíce cestování,
hlavy vysoko v korunách stromů.
Co ani celý svět nerozdělil,
popraskalo s návratem domů.
Příliš krátké roky,
strávili jsme spolu.
Jedna hádka za druhou
a šlo to z kopce dolů.
Začátek nemocného roku
nakonec otrávil nám rozvod.
„Věčná láska“ všichni křičeli…
leda hovno, pěkný podvod.
Někdy se naše plány roztříští,
když společné sny ztratí obrysy
pak houby jsou každému platné
svatební sliby a podpisy.
Dnes je to už všechno jedno.
Život jde dál a neptá se
hlavní je se koukat dopředu,
prožívat běžné radosti i extáze.
Omyly vždy budou naší součástí,
láska není hračka pro děti,
člověk jen nikdy nesmí zatrpknout,
uvěřit, že jsou všichni kokoti.
Chce to se na chvíli zastavit…nadechnout
a jít hrdě
dalšímu průseru naproti.
já vím, je to staré klišé.
Její zářily i zavřené,
vždycky, když spala tiše.
Moje, jindy ukecaná pusa
vedle ní oněměla.
O pár schůzek později
potkala se naše nahá těla.
Měsíce cestování,
hlavy vysoko v korunách stromů.
Co ani celý svět nerozdělil,
popraskalo s návratem domů.
Příliš krátké roky,
strávili jsme spolu.
Jedna hádka za druhou
a šlo to z kopce dolů.
Začátek nemocného roku
nakonec otrávil nám rozvod.
„Věčná láska“ všichni křičeli…
leda hovno, pěkný podvod.
Někdy se naše plány roztříští,
když společné sny ztratí obrysy
pak houby jsou každému platné
svatební sliby a podpisy.
Dnes je to už všechno jedno.
Život jde dál a neptá se
hlavní je se koukat dopředu,
prožívat běžné radosti i extáze.
Omyly vždy budou naší součástí,
láska není hračka pro děti,
člověk jen nikdy nesmí zatrpknout,
uvěřit, že jsou všichni kokoti.
Chce to se na chvíli zastavit…nadechnout
a jít hrdě
dalšímu průseru naproti.
17.04.2024 - 22:30Pravdivá,co den to nová možnost při další průser. Souhlasím s Lanem a těmi mistry v přijímání.
30.12.2021 - 07:15Taková svěží vánoční, optimistická :D
Jak jde čas tak se obrušujeme ale stejně to nikdy nepochopíme, až se nakonec staneme mistry v přijímání.
Jak jde čas tak se obrušujeme ale stejně to nikdy nepochopíme, až se nakonec staneme mistry v přijímání.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Začátek nemocného roku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dřevo
Předchozí dílo autora : Sobota
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o mannaz :Moudrá a rozumná spisovatelka. Umí se zamyslet a v jejích dílech lze vypozorovat životní zkušenosti stejně jako pocity v prchavých okamžicích. Má trpělivost a dokáže dotáhnout do konce i dlouhý román. Jsem jí vděčný za pozornost věnovanou mým dílům i za komentáře k nim.
