luxfery

pan Válek říká luxferám sklobeton
u schránek skládá leták do jeřába
ze střechy kauflandu odletěli ptáci
a nohy zebou když se neobleču

staví je do pyramid jako božskou manu
odlesky skel vysekávají poklonu
a mít z nich stěnu
je jako vlastnit kousek neviditelna

měl bych jít spát a pokládám hlavu
do dlaní. na fábii v parkovišti
a zdá se mi jak nakláním svůj zrak
při pohledech do architektur

bydlím ve vile ze sklobetonu
no mívám brutalistní sklony
studuju struktury domů
co poztrácely svůj génius loci

pozor pane Válku
na střechách šepot chrličů
probírá nejasný ráz sloupů

a rozsypané střepy před vchodem