Muži, ženy a homosexuálové

Jeník stál v koutě, bavil své kamarády oplzlými poznámkami a pečlivě počítal.

Jedna sklenička, dvě skleničky, dvě hrsti chipsů, tři skleničky…

Rozhodl se, že to by mohlo stačit. Koneckonců, dneska se speciálně pro tuto příležitost učesal, hůř než na tři skleničky rozhodně nevypadá.

Odpojil se od tlupy svých kamarádů, která ho povzbudila pískotem, a zamířil přímo k Františce popíjející vodku. V duchu si pro jistotu ještě zopakoval svoji úvodní řeč. Ahoj, Františko. Dneska ti to moc sluší.

,,Ahoj, pusinko. V tomhle svetříku vypadáš k sežrání, ale vsadím se, že bez něj je to ještě lepší.“

Chvíli na něj hleděla a potom se zdviženým obočím prohlásila:,,Děkuju.“ a otočila se k němu zády. V duchu se potěšeně usmál. Líbím se jí.

,,Víš, zítra nemám nic na práci a vážně bych měl zájem tě poznat trochu blíž.“

Prudce se otočila a přejela ho zkoumavým pohledem. ,,Mně se zdá, že tě znám přesně tolik, kolik potřebuju.“ Možná měl přece jenom počkat ještě o pár skleniček víc…

,,No tak, nevíš, o co přicházíš…“ zvedl vyzývavě obočí.

,,Vymačkávání tvých beďarů si vážně nechám ujít, díky.“

Všechny její okolo stojící kamarádky se potěšeně rozesmály. Protože nikdy netrpěl výřečností ve chvílích, kdy mu někdo na jeho poznámky odpovídá, jen se na ně kysele usmál a s uraženým egem se vydal zpět ke svým kamarádům, kde okamžitě zavedl debatu, jak to Františka dělá za prachy s cizinci. Nepříjemný pocit méněcennosti ovšem neodcházel.

Rozhlédl se po místnosti, aby našel nějakou opilou spolužačku, na které by ho mohl ventilovat, a našel něco lepšího. Hynek právě nenápadně vcházel do místnosti a vypadal nervózně. Jako ostatně vždycky.

Jeník se zlomyslně usmál. ,,Hele, nezdá se vám, že se tu nějak oteplilo?“

Kamarádi zpozorovali objekt jeho zájmu a okamžitě se začali pochechtávat. Jeník přistoupil k Hynkovi. ,,Nazdárek, co ty tady? Neměl bys být doma a ondulovat si hlavu, nebo tak něco?“

Hynek se nervózně pousmál a pokusil se jít opačným směrem. Jeník ho ale dnes nehodlal nechat jen tak. Bleskurychle mu zahradil cestu. ,,No tak, chtěl jsem jenom přátelsky pokecat, to se na párty dělá. Tak, Hynku, řekni mi… už máš chlapa?“

Nebylo to tak, že by měl Jeník něco proti homosexuálům. Ve své podstatě byl neskutečně tolerantní ke všem možným menšinám. Ovšem pouze za předpokladu, že ty menšiny byly pěkně daleko od něj.
Když o Hynkovi mluvil a neviděl ho, připadal mu jako normální kluk, který má zkrátka trochu odlišné vnímání světa. Ale když ho měl přímo před sebou, nedokázal si pomoct a každá maličkost na něm ho neskutečně vytáčela. Třeba pečlivě umyté a učesané vlasy. Nebo kvalitní kožený pásek, který držel jeho kalhoty přesně v těch místech, kde měly být. Nebo jemná vůně mýdla a čistoty, která se okolo něj vznášela. A v neposlední řadě ty upřímné velké modré oči, ve kterých se momentálně zračil zmatek a bolest.

,,Beru to jako ne. Hele, to musí být na prd. Žádná holka tě nechce, takže přejdeš na druhý břeh, a tam tě taky nikdo nechce. No není to na prd?“

Hynek neodpověděl. Jen stále bolestně zíral. Jeníka zajímalo, co přesně musí říct, aby se ty oči zalily slzami.

,,Řekni mi, vy vlastně máte oproti ženskejm výhodu. Protože ženský furt hledaj toho dokonalého chlapa, kterého baví nakupování, nebojí se projevovat svoje city a podobný kraviny, ale všichni takoví jsou teplí, takže vlastně přesně pro tebe, no ne? Takže proč tě vlastně nikdo nechce? To jsou i teplouši vybíraví a nevědí co chtějí?“

Najednou Jeník nasadil soucitný výraz a popošel k Hynkovi blíž. ,,Hele, já vím, že za to nemůžeš. Je to prostě chyba v DNA. Občas se prostě vyrobí šmejd.“ Položil mu ruku na rameno a lehce ho po něm poklepal. ,,Chudáčku, ty bys chtěl být taky heterosexuálem, viď?“

Najednou se kruhem diváků, který se kolem nich vytvořil, protlačila Františka. ,,Tady jsi, zlato.“ Františka ledabyle odstrčila Jeníkovu ruku, která pořád ležela na Hynkově rameni a sama Hynka objala. ,,Je tu nuda, chceme jít s holkama nakupovat a potřebovaly bychom tvůj názor. Chceš se přidat?“

Hynek přikývl a nechal se Františkou odvést ke skupince nadšených poskakujících dívek.

,,Holčičky jdou na nákup…“ snažil se Jeník posměšně, ale neznělo to vůbec tak drsně, jak si to představoval.

Těsně přede dveřmi se Hynek najednou zastavil. Pomalu se otočil a zadíval se přímo na Jeníka. ,,Chudáčku, ty bys chtěl být taky homosexuálem, viď?“