Konec

Sedíš naproti mně a vyprávíš mi s klidem na duši, jak jsi spala s tím a tím a tou ses líbala, přitom utíkala domů, za někým o kom tvrdíš, že jsi milovala a já sedím v tichosti a říkám si, jak musela být pomíjivá naše společná noc pro Tebe, já se z ní dostávám ještě teď, ale Ty ani nemrkneš a vyprávíš dál, řekneš frázi nejstudenější, kterou jsem kdy z Tvých úst slyšela, říkáš: „Když se to nedozví, není nic, co by mělo bolet.“

A já sedím v tichu dál a říkám si, jak můžu milovat tak bezcitnou promiskuitní mrchu, která si bere od života všechno, co jí dává, ale vůbec nekouká a ani se nezamýšlí, jak může ublížit druhému. Pro Tebe to nic není, víš, že jsi hezká a umíš být sexy a umíš svádět, užiješ si a jdeš dál. Ale ty lidi po tobě? Ptám se sama sebe, byla jsi taková celou dobu a já Tě takovou nechtěla vnímat? Bránila Tě před okolím. Strávíš s někým pár let života a tvrdíš, že už musíš jít dál, že je někdo jiný v Tvém životě, komu chceš věnovat svůj drahocenný čas. Tvrdíš o sobě, jak nic neřešíš a jak Ti to nechybí, ale přitom jsi plná pochyb a protikladů. Sedíš, vyprávíš v klidu o tom, jak Tě znásilnil kluk, když si byla mladší a teď vyhledáváš chlapy a zkoušíš jim to všem vrátit, nevychází Ti to s chlapem, protože i když moc chceš, mají svoji hlavu plnou představ, které nejsou úplně stejné jako ty Tvé a s holkami je to komplikované, ale Ty máš ráda výzvy. Přitom ten svět nemáš ráda. Tvrdíš, jak nechceš pít, snažíš se milovat své tělo a dáváš mu zdravější stravu a pak vyprávíš, jak si profetovala celý den a jak si pila celou noc a jak vlastně zdravě ani nejíš. Říkám si, jsi to stále Ty, ta která byla jiná a vyčnívala, myslím si, že ne, ztratila ses v davu a jsi stejně tuctová, nevyčníváš a já opravdu přemýšlí, kam ses za těch pár měsíců ztratila, kde je ta holka, kterou jsem milovala od prvního dne, kdy jsem jí viděla, se kterou jsem si mohla o všem promluvit, která mi ukázala jak se mít ráda a jak žít a užívat si a ne jen ten život prosedět smutná v koutě.

Stalo se mezi námi tolik věcí, které se nestanou ani za deset let někomu a my to stihly za kratší dobu, i když z nich spousta bolela, oklepala jsem se z nich a šla Ti zase naproti, protože jsem Tě chtěla mít v životě a já teď nevím, jestli jsi to udělala všechno schválně, abychom si tak blízké už nebyly, abych Tě přestala milovat a nechtěla Tě vidět, abych zapomněla, co si udělala pár měsíců zpátky.

Je mi líto, že to nejde úplně uříznout a že nás bude ještě pár let něco spojovat, přála jsem si to poslední měsíce, ale vím, že jsem brečela pro jiného člověka, než jsi teď Ty. Buď si jiná, bojuj o to, co si myslíš, že je správné, hraj si s ostatními jako by byly loutky. Kdyby si mi nenapsala Ty, už by žádné my nebylo dávno, ublížila si mi a tohle už nespraví pohled na Tvoje krásný dlouhý nohy, nebo nádherný zadek, který jsem mohla chvilku držet v ruce, ani Tvé rty, který mi vždy přivolaly motýlky do břicha, ani kamarádství, který jsem chtěla s Tebou mít, i když mě bolelo, jak si vyprávěla o všech zážitcích, o všech pusách, líbání, sexu, který hlavně nebyl se mnou.

Já Ti děkuji za vše, udělala jsi ze mě silnějšího člověka a já si přeji opravdové přátelé kolem sebe a opětovanou lásku a ne se honit za přeludem a doufat, že v Tobě najdu obojí. Byla jsi láska mého života, děkuji s úctou a vzpomínkou na člověka, kterým si pro mě byla, ale už nejsi.

Sbohem