Občas je dobré se jen tak zastavit, pozorovat svět kolem sebe a vnímat své pocity...
přidáno 25.06.2021
hodnoceno 2
čteno 629(6)
posláno 0
Jak křivky milované ženy
řeka se tiše klikatí,
hledívám na ni, natěšený,
než den se kamsi vytratí.

Skřivánek srdce vzhůru míří,
jeho zpěv zní zpod oblaků,
myšlenky mojí myslí víří,
přiblížil se čas zázraků.

Již slunce k západu se šine,
(co touhou po něm zrůžoví!)
osvětlit opět kraje jiné,
pohladit keřík révový.

Noc zkonejší mne svými stíny,
až ke spánku se uložím,
přikryje cípkem černé plíny,
zas v snech svých láskou zahořím...







přidáno 26.06.2021 - 15:48
Dandy: Díky! No, je taková archaicky zasněná...
Už mám na to věk, ba i čas,
ke kořenům se vracím zas...:-)
přidáno 26.06.2021 - 12:57
Pěkná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nostalgická : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Odhoď svůj strach!
Předchozí dílo autora : Můj první sex...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming