přidáno 22.06.2021
hodnoceno 4
čteno 677(15)
posláno 0
bojím se
kolik vazeb jsi už přetrhal jako prádelní šňůry
kolika dcerám nezapletl copánky, kolik
synů nenaučil jezdit na kole
kolik dodávek jsi naboural, když se ti
oči zasekly na mých šatech

bojím se, jak to všechno skončí
když to po letech vypadá teprv jako začátek

strachy bdělosti 23:58

ale stejně se nezbavím pocitu,
že bych si tě měla nechat
a vystavit do vitríny
přidáno 29.07.2021 - 12:39
holka.přes.ulici: děkuji, drahá, že mi vždycky pripomeneš, že aspoň pro někoho to píšu. :)
přidáno 20.07.2021 - 14:25
Tvoje básně mám prostě hrozně ráda. Tahle není výjimkou, ty emoce přímo prýští..
přidáno 23.06.2021 - 00:03
parádní :P
přidáno 22.06.2021 - 23:51
Ano, muži občas milují šaty. Pokud občas spadnou na zem, tak zkoumají to, co zdobili. Ideální je když přijdou na to, že klenot, bytost vlastně zdobí sama sebe.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vitríny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : jen to nejlepší
Předchozí dílo autora : příliš brzy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming