O poztrácených šupinkách

Byly jich stovky
šupin z křídel motýlích
básní, co odnesl vítr událostí
kde na louce pod lesem
ve spirálách popadaly na jazyky zvědavců
kteří je s nepochopením vyplivli
přežvýkané žmolky barevných sousloví
z nedopsaných děl kvasí ráj
a tak šli dál
pořezat si pohárky o skřele uječených ryb
jo, s těmi to šlo líp
než s kdejakým hmyzem
jemuž stačí o jednu fázi víc než proudu
a může se jít pást z přímého okolí
to MY, tak zbytečně složití
miliony stádií
a stejnak
kokoti stádovití oběživem ověnčení
ale o těch snad jindy, nebo už radši nikdy
tu formicidní uniformitu ikeáckou pohřbít pod nevnímání
a radši se s dětmi radovat z každého kamínku
už bylo dost sociální epické poezie
každý soudný to už přeci dávno ví
že pomíjivost by měla být vzorem
ekonom začne namítat, kde bychom jako byli
žít s anarchisty v chaosu, když lidská duše je tak bídná
nevim a je mi to jedno