přidáno 08.07.2020
hodnoceno 2
čteno 872(12)
posláno 0
Nad prameny pramínků tvých tekoucích.
Dole, kdesi, se probouzí,
čarokráska nocí plovoucí.
Na vaku fialových mraků.

V naději tiše tonoucí.
V pozítří vidíc klíč.
Pavouk se ke mně obrací.
I stromy jsou jen kýč.

Obracím se k tobě, jako zima k vráně.
Nechci ti ukazovat jen svá záda,
nechci mnout sůl ve tvé ráně.
Chci ti nastavit svá sobecká rámě a nechat tě do moře brečet.

Slaná ke slané.
Vrána k vráně.
Paže k pážeti.
Ruka k ráně.

Držme se za ruce a toňme spolu.
Sklánějme se k vrbě dolů.
Líbejme květinu od koruny ke stvolu.
Hlavně už prosím, buďme spolu.
přidáno 11.07.2020 - 14:33
Povedla se.
přidáno 09.07.2020 - 06:56
Pěkné, ta touha z toho vyzařuje. A "Líbejme květinu od koruny ke stvolu" - hmmm...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Toužebná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : A běž
Předchozí dílo autora : Počkejme

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming