Stejně

Tenhle bar
je jako brána.
Ne.
Jako průhled
do minulosti i do budoucnosti.
Před několika lety jsem tu
potkal lidi, kteří až dodnes formovali můj život
a každý z nich stál
u nějaké mé zásadní životní situace. Dokonce je způsobovali. Dobré i špatné.
A dnes tu za rohem bydlím a sedím
tu sám a píšu básně,
kterým bych tenkrát ani nerozuměl.
Sám se necítím.
Urazil jsem delší cestu než oni
a přesto jsem zpátky,
na začátku jako tenkrát.
Co když jsem pořád tam a jenom se dívám do budoucnosti
a dostávám šanci ji změnit.
Jestli je to opravdu tak,
udělám v životě všechno úplně stejně.