přidáno 26.04.2020
hodnoceno 5
čteno 771(18)
posláno 0
v rytmech úzkosti se mi ztrácíš
barvy minulosti blednou
když tě nezachráním
má bytosti
z paralelního světa
má bolesti z hloubky horké země
ve mně
pokoru hledáš
tisícerou šanci mi už nedáš
a přesto se za věky
dočkám
na poslední vyhořelé stanici
tě lásko počkám
přidáno 29.04.2020 - 21:29
U hledáš-nedáš jsem trochu škobrtla, ale závěr to vynahradil. Pěkné.
přidáno 28.04.2020 - 12:25
Povedla se.
přidáno 27.04.2020 - 23:36
Yasmin: slavek: Děkuju. Vím.. stále to lehkostí nesrší. To přijde..
přidáno 27.04.2020 - 23:27
Baví mě tvé obraty i celková atmosféra básně :-).
přidáno 27.04.2020 - 17:18
Na poslední štaci, jako zmrzlí sněhuláci, s uhly místo očí, nevrátí se kdo mezi ně vkročí...
Podívej, co to ve mně vyvolalo.
Hezké, ale slibovalas optimismus.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z hloubky tebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Řekám
Předchozí dílo autora : Nevážně

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming