přidáno 22.03.2020
hodnoceno 6
čteno 1077(26)
posláno 0
opouštím město s jednou hvězdou na nebi
abych mohla v druhém vidět ve výřezu domů
stavěných secesními sochami a zlatými oblouky
hvězdy dvě
ta cesta pozbyla autobusů
budu se tedy po kolejích ploužit
a šumavu zase nedostanu z hlavy dokud
tam nestrávím tři noci

jaký to čas k žití

když všichni umírají
přidáno 31.03.2020 - 11:09
Super, líbí se mi moc :-)!
přidáno 25.03.2020 - 19:03
Líbí se mi obsah první sloky, ale je tam hodně vynechaných informací. Pro mě by to chtělo doplnit více všedními a pravděpodobnými detaily.
přidáno 23.03.2020 - 22:37
Umouněnka: mahdal: holka.přes.ulici: díky! :)
přidáno 22.03.2020 - 16:18
K zamyšlení, paráda...
přidáno 22.03.2020 - 13:29
Povedená věc. Palec nahoru!
přidáno 22.03.2020 - 12:38
Tahle mě zasáhla. Děkuju.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
brno olomouc olomouc brno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : katastrofy
Předchozí dílo autora : dva dny

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming