Gravitace

Také je tu otázka postoru a času (časoprostoru). Obě tyto veličiny jsou považovány jen za vlastnost vesmíru. Ale z čeho a v čem vznikl, když ne v prostoru. Logiku nemá ani toto. Prostor ani čas nejsou fyzikálními veličinami, i když s nimi matematika, fyzika a praxe pracuje. Prostor je jen prostředí pro existenci a pohyb hmoty a čas neexistuje vůbec. Je to jen naše pomyslná veličina trvání dějů, již měříme rychlostí pohybu Země kolem své osy a kolem Slunce. Čas nám neutíká, jen se biologicky vyvíjíme.
Naměřený různý čas v různých místech vesmíru není způsoben různě běžícím časem, ale různými fyzikálními podmínkami (gravitačními atd.), působícími i na měřící přístroje.

To není jen pocit, ale i racionalita, opřená o prosté pozorování, i když nemohu přnést přímé důkazy. Věda ve výzkumu vývoje vesmíru dospěla k jakémusi "velkému třesku" z něčeho praneparného, z čeho se prý vesmír vytvořil a rozpíná, ovšem tam skončila. Ale kde se vzal a z čeho vznikl a rozpíná se ten pranepatrný VT, to již nevysvětlí. Takže tato teorie je zcela určitě chybná. Nemá logiku, a mohou ji opírat o tzv. reliktní záření jak chtějí. Věda se ale stále vyvíjí a je možné, že budoucnost mi dá za pravdu.

Jiří Stratil: Asi musim souhlasit, jde tedy spis o pocit nez racionalni zaver, ale racio je stejne jen systemem lidstva - takze takovy jakoby programovaci jazyk typu basic :). Kazdopadne to ma bliz k realite nez myslenka, ze jsme ve Vesmiru sami :D, to je fakt blabol.

Ano, vesmír připomíná svým chováním strukturu nějakého organického systému. Tělesa se trvale pohybují v určitém rytmu svých periodických cyklů, tvoří se, zanikají, vzájemně ovlivňují a vyvíjejí. Vesmír se rozpíná, roste a stárne. My ovšem ze svého mikropohledu z něj pozorujeme jen nepatrnou část. Celku nedohlédneme, neboť jsme také jen součástí, vázanou na jeho strukturu. Pochopit proto to, co vesmír ve skutečnosti představuje, nemůžeme. Důkazem toho, že se jedná o "organismus vyššího řádu" a ne o vesmír pouze anorganický je i to, že vytvořil život na Zemi. Také se mi jeví jako nesmysl vznik části vesmíru, který vědci pozorují, nějakým "velkým třeskem z ničeho". Zpětné dohledávání vývoje vesmíru skončilo právě nějakým takovým vznikem, před kterým nebylo nic, a nebo něco, s čím si již věda neví rady.
Náš vesmír ve svém celku, jakožto organický systém, mohl vzniknout také podobně jako námi známé organismy - zrozením.
Tuto myšlenku - existence vzájemně nadřazených organických systémů vesmíru - jsem před časem nabídl fyzikům na Blogu idnes v rubrice Věda, ale ti ji nepochopili, odmítli a označili mě za trolla.

Jiří Stratil: zajímavá myšlenka, že vesmír může být organismus, případně jeho části...možná na jiné úrovni, než chápeme, ale výborná myšlenka ;)

Homér: než mu jeho teorii jiný fizik vyvrátí... ;o))

Gravitace vesmírných těles je stále vědecky diskutovaná síla.
Někdo ji vysvětluje pouze jako vlastnost hmoty každého tělesa, pohybujícího se vesmírem.
Někdo ji považuje u každého tělesa za výslednici odstředivých a dostředivých sil všech rotujících a pohybujících se těles vesmíru, v závislosti na jejich velikosti, hmotnosti a vzdálenostech mezi sebou. Může to být vzájemné a všesměrné silové působení pohybujících se těles vesmíru, i prostřednictvím řídké hmoty, vyplňující prostor mezi nimi.
Neboť vesmír není jen to, co pozorujeme, to je nepochybně jen malá součást mnohem většího celku, který může mít také určitou organickou podstatu. Napovídá tomu systémovost projevů jeho součástí.

ŽblaBuňka: Fyzik

kdo si může být jistotou, jist...???