Tisíce tváří....

Tisíce tváři
dav líně převálcuje
tu všednost...
co ze tmy smrti sebe už nemiluje
jako netečnost
když líně měsíc se šklebí
kde jsou cizí slova
kde jsou dálky
Co znova
hledající další války
tolik v sobě prohrané
jak Sinfonie nenapsané....
poslechni ji znova
nahlas slova v duši tají
když se srdce schová
to víš v prázdnotě znějí
a dál se do dálky podívá
kde v tobě svítá
když vítá....
slova v kalendáři
co nikdo nemiluje
život jak svíce hoří
dál si ukrajuje
zázrak všednosti
bez možnosti
se nadechnout
vykřiknout
řek co vedou do moří
daleké
nové tváře...
....co hoří
Ve všednost.....
co nenapíše...
Nenapíše....
Tisíce tváří
Tisíce slov v nás
svět hoří
Nahá všednost v nás.