Vím ,že jsem těmi básničkami již trapná ale nějak to ze mě prostě leze.
přidáno 30.09.2019
hodnoceno 0
čteno 721(9)
posláno 0
Zlá křídla v osamění
tak ztrať se
a upadni v zapomnění
Nech mě kráčet cestou vyšlapanou
a ne trpět jako bych
byl zvěří hnanou

Nech mě odletět
na perutích labutích křídel
nech mě zapomenout
na vůni těch tvých mýdel

Klečím na kolenou
přes slzy nevidím ani
a svůj obličej svírám v dlani
ty jsi mě nechala jít já však tebe ne
naše iniciály teď tesám do kamene

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zlá křídla osamění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stará skříň
Předchozí dílo autora : Zmizela jsi jako ranní rosa

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming