přidáno 30.09.2019
hodnoceno 4
čteno 1150(10)
posláno 0


Vesele ti mávnu,
i když mě srdce bolí,
kamenný mám úsměv,
na cestě mezi poli.

Už oba dva víme,
že je konec navždy,
ač o tom nemluvíme,
pro obavu z pravdy.

Na pevných citech našich,
si pochutnala láska,
v jizvách bolavých srdcí,
tiše před smrtí mlaská.

A naše krásné dítě,
náš východ z beznaděje,
u cizích lidí v bytě,
se dnes falešně směje.

... a my za temných nocí pláčeme.
přidáno 17.09.2023 - 05:44
Sasanka: to byl účel. :-) Díky za přečtení.
přidáno 12.08.2023 - 00:37
Jsem z ní smutná.
přidáno 30.09.2019 - 17:30
Jiří Stratil: To jsem rád. Je to text k melodii, což se těžko přenáší.
přidáno 30.09.2019 - 17:29
Zaujalo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Naděje
Předchozí dílo autora : Loučení s létem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming