 31.08.2019 1 718(9) 0 |
Jak dlouho musí člověk ležet, aby se stal kamenem?
Zeptej se jich.
Slunce mi očišťuje rány.
Kam se ztrácí řece proud, vrátí se Někdy?
Zeptej se jí.
Slunce mi očišťuje rány.
A když se vrátí staré lásky, proč nové nevzniknou z nich.
Slunce mi očišťuje rány.
Zmizel jsi po řece a tak se ptám, vrátíš se Někdy?
Slunce mi očišťuje rány.
Jak dlouho musí člověk plakat, aby se stal slzami a vodou v nich.
Na to se zeptej,
Klidně se zeptej,
Mě.
Zeptej se jich.
Slunce mi očišťuje rány.
Kam se ztrácí řece proud, vrátí se Někdy?
Zeptej se jí.
Slunce mi očišťuje rány.
A když se vrátí staré lásky, proč nové nevzniknou z nich.
Slunce mi očišťuje rány.
Zmizel jsi po řece a tak se ptám, vrátíš se Někdy?
Slunce mi očišťuje rány.
Jak dlouho musí člověk plakat, aby se stal slzami a vodou v nich.
Na to se zeptej,
Klidně se zeptej,
Mě.
01.09.2019 - 20:51Závěr (poslední tři řádky) super. Má tam být "ocistuje", nebo "očišťuje"? Chyb je tam víc. První souvětí je gramaticky špatně, ale nerozporuji případný umělecký záměr. Celkově zajímavý nápad, ale nedotažené, nevyladěné...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nesměř, Julian a další... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Těsně před Vánoci
Předchozí dílo autora : Je mi jedno...
