přidáno 30.07.2019
hodnoceno 1
čteno 623(7)
posláno 0
Chlad z rozbitýho večera
mi dotěrně olizoval kolena
Byla to taková syrová připomínka toho
že jsme asi i něco víc
než jen prázdno v prázdnotě
kde ptáci
nepřestávaj třepetat křídlama
a toulavý psi pořád někde něco ochcávat
taková malá oslava
na počest všech
co to tu pořád tak nějak nevzdávaj
protože den stejně vždycky srazí noc zpátky na kolena
a najdeš se zas a znova
pokorně schoulenej
ve řvoucí tlamě
tohohle bláznivýho světa
co tě s úplnym klidem
buddhistickýho mnicha
přežvejká
a pod nebem plnym hvězd
poslušně vyflusne zpátky
do étera

Taková nádhera

až po okraj narvaná
impresí z burácejícího ticha
o jednom nebo tisíci dějstvích
protože, co na tom vlastně záleží
stejně je to všechno pryč
v ten samej moment
kdy se naše hlasy
utiší
přidáno 01.08.2019 - 10:03
Je příjemné tě zase číst. :) Stále velmi emotivní, možná více ucelené, už ne tak roztříštěné, jako dřív, i když právě ta tvá tříštivost mi vždy byla blízká.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chlad z rozbitýho večera : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Třináct maličkých dopisů
Předchozí dílo autora : Něco se plížilo černou nocí

» nováčci
Eraso Holexa
» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming