 10.04.2019 2 939(14) 0 |
Sedí vedle sebe
ve stydlivé bezmoci.
Nemluví, jen pozorují nebe
nezaujatě jak otroci.
Díky oblakům růžovým
uniknou božímu zraku.
Jen Amor šípem špičatým
míří na ně z mraku.
Střela trefí chlapce
a pronikne měkkou tkání.
Hned zastaví mu srdce
a znemožní dýchání.
Dívku však Amor mine,
ona v dálce se ztrácí.
Kluk sám na zemi se vine
a tiše krvácí.
ve stydlivé bezmoci.
Nemluví, jen pozorují nebe
nezaujatě jak otroci.
Díky oblakům růžovým
uniknou božímu zraku.
Jen Amor šípem špičatým
míří na ně z mraku.
Střela trefí chlapce
a pronikne měkkou tkání.
Hned zastaví mu srdce
a znemožní dýchání.
Dívku však Amor mine,
ona v dálce se ztrácí.
Kluk sám na zemi se vine
a tiše krvácí.
12.04.2019 - 07:48Tak smutný konec mě překvapil i když se to dalo čekat, inu taková bývá i realita
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Amorův zvrácený smyl pro humor : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Ranní močení
