 03.04.2019 5 1077(14) 0 |
Ach bože, svíral mě tak pevně, že naše kůže vpila se do sebe a stali jsme se jedinou bytostí.
Hladil mě tak jemně a já toužila aby už byl ve mně a já vykřikla a měla pocit ... sytosti?
A v těch chvílích, když potichu kvílim jak vášnivá meluzína, chci vykřiknout nahlas, radostí.
Pak spokojený kouř stoupá z úst svého stvořitele ke stropu a prožívá svůj jepičí život,
já ležím bez hnutí, ješte ve světě rozkoší, vstřebávám tu potopu a ze rtů olizuju slaný pot.
Za chvíli můj výkřik uslyší i sestry z Venuše a za tu lopotu zatleská mi
i ten malý srdcový střelec z kuše.
Cítím Tvou ruku, zakládá požár na mých bedrech a já napůl spící splétám naše prsty napořád.
Tvá ruka pátrá a bloudí, já tajím dech, který se krátí a tep vtlouká mi do srdce lásky řád.
Píšu Ti po těle zuby a jazykem milenců šifru a nehty ti tetuju na záda svoje vyznání.
Jsem jen Tvoje napořád.
Hladil mě tak jemně a já toužila aby už byl ve mně a já vykřikla a měla pocit ... sytosti?
A v těch chvílích, když potichu kvílim jak vášnivá meluzína, chci vykřiknout nahlas, radostí.
Pak spokojený kouř stoupá z úst svého stvořitele ke stropu a prožívá svůj jepičí život,
já ležím bez hnutí, ješte ve světě rozkoší, vstřebávám tu potopu a ze rtů olizuju slaný pot.
Za chvíli můj výkřik uslyší i sestry z Venuše a za tu lopotu zatleská mi
i ten malý srdcový střelec z kuše.
Cítím Tvou ruku, zakládá požár na mých bedrech a já napůl spící splétám naše prsty napořád.
Tvá ruka pátrá a bloudí, já tajím dech, který se krátí a tep vtlouká mi do srdce lásky řád.
Píšu Ti po těle zuby a jazykem milenců šifru a nehty ti tetuju na záda svoje vyznání.
Jsem jen Tvoje napořád.
06.04.2019 - 17:51dvakredencedekadence: opravdu mě potěšil Tvůj komentář a jsem ráda, že se líbí :) tohle téma je fakt na hraně a je to fuška aby nepůsobilo vulgárně :)
06.04.2019 - 12:28tyjo, mně se to četlo teda skvěle a to jsem si u prvních slov říkala "né, zase nějaká odrhovačka o smilnění", ale u "spokojený kouř stoupá z úst svého stvořitele" (sorry, nechtějí se mi hledat správný uvozovky, tohle je divná klávesnice) jsem doslova přestala dýchat a do teď s tím mám trochu problém. sestry z venuše, požár na bedrech, nádhera, zavání to řemeslnou básnickou prací.
03.04.2019 - 14:59Není to špatné, jen se mi to blbě čte. Dala bych to spíše do slok než odstavců :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Patřím Ti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Labyrint
Předchozí dílo autora : Za mými zády
