KÁMO

A: Stůj.
B: Kámo, já jsem nechtěl. Fakt nechtěl.
A: Neříkej mi kámo. Ruce nad hlavu.
C: Tati, nech ho.
B: Chcípl bych hlady, rozumíš, kámo.
A: Takže radši necháš chcípnout nás? Polož to na zem a ustup. Ještě. Odstup nebo tě zastřelim.
C: Tatínku, nech ho.
B: No tak, poslechni svého kluka, už jsem týden pořádně nejedl. Je hrozná zima.
C: Tatínku, nech mu trochu jídla a pojďme.
A: Jsou hodný a zlý, tenhle je zlej, nezaslouží si naše jídlo.
C: Nezabiješ ho, viď že ne, tati.
A: Podrž to a hlídej.
B: Mám taky synka.
A: Sundej si boty.
B: Je malej, zrovna jako ten tvůj.
A: Boty.
B: Teď mu bylo deset. Ani jsme to nemohli oslavit.
A: Šálu a rukavice.
B: Měli jsme takovej hlad.
A: Zbytek. Kalhoty a košili.
B: Myslel jsem, že umrzneme. Chceš aby tvůj kluk viděl někoho chcípat?
C: Tati, nech ho, přestaň, prosím.
A: Ticho. Jdeme. Ruku. Jdeme. Neohlížej se a nebreč.
B: No tak, kámo.
A: A neříkej mi kámo.