 10.01.2019 3 1267(8) 0 |
Sen o domovu
žene mě tmou
za nadějí
kdesi ztracenou
Ztrácí se
jak zeleň listí
Vrátí se snad jiná
jaro příští
Na krátkou chvíli
vnímám tu vůni
než zmizí v hloubi
hluboké tůni
Svítá
A srdce procitá
10.01.2019 - 22:59Nikytu: tak já psal výhradně o tom "A srdce procitá". Samozřejmě se budu těšit na příští
10.01.2019 - 20:25Trochublázen: Děkuji za návštěvu. S tou třetí slokou, já si nemohla pomoct. Připadalo mi to neukončené. Ale třeba se toho příště zhostím jinak. Básně o dvou slokám myslím moc nepíšu. Ale nikdy neříkej nikdy. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrady na moři
Předchozí dílo autora : Sedimenty
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
