přidáno 04.01.2019
hodnoceno 2
čteno 988(12)
posláno 0
Myšlenky o půl desáté

Nářek mladé noci
se rozlehlá jak křik
čisté panny.
Pronásleduje mne pocit
mrazu, který neustává,
jako bych se ponořil do ledové vany.

Matrace mi vráží hřeby mezi lopatky.
Extáze nevýslovné bolesti
mi plní duši docela.
Bohyně spánku si pro mne plete oprátky.
Trest za hříchy.
Zvony bijí jak rány z děla.

Jak zrádný je sen.
Posel falešné naděje,
který nestydí se vyrušit tě za měsíčního svitu.
Ať už je to ráj plný žen
či jiné splněné přání,
ráno vždycky vytáhne tě z imaginárního krytu.
přidáno 04.01.2019 - 23:05
Moc hezké!
přidáno 04.01.2019 - 22:51
Hezká, určitě piš i dál

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Myšlenky o půl desáté : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ranní močení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming