Možná proto už v nás není...
02.01.2019 3 1122(7) 0 |
Udělal si Bůh výlet mezi lidi,
Sešel na zem, jen stál a poslouchal.
Díval se jim do duší a přemýšlel
Kde se bere v lidech všechen jejich žal.
Stvořil jsem je k obrazu svému,
Dal jsem jim lásku, něhu, zemský ráj.
Nikdy mě nenapadlo přát jim něco zlého,
Kdo za to může, proč, odkud a kam?
První co slyšel, byla zloba
Nad tím, že někdo přišel o auto.
Dal jsem vám svého syna, Krista,
A vy litujete sebe a nikoho?
Jste šedí a nejen navenek,
Uvnitř jste prázdní, z kamene.
Kde je soucit, kterého je na zemi tolik třeba,
Co zbylo z mého blahoslavení?
Snažil se mluvit k nim, ale zbytečně,
Nepotkal nikoho kdo by ho vnímal.
Každý řešil jen sebe a své štěstí,
Které však pouze v hmotném spatřoval.
Uslyšel stížnost mladé dívky,
Kterou před svatbou muž nechal.
Vinila Boha, nechtěla přiznat chyby,
Proč neposlouchala jsi když jsem tě varoval?
A další, zase se lituje, zas pláče že život je zlý,
Hrozně se trápí, prý nad svým osudem,
Viní v tom Boha, sestru, kamarády,
Ale nechápe, že je zdravý a silný.
A dost, prohráli jste svoje životy.
Promarnili jste je honěním se za snem,
Kde vše se blýská, třpytí, sladce voní,
Kde vaše duše prázdné jsou a mdlé.
Odcházím zpět, nevrátím se už k vám,
A žádnou vaší prosbu nevyslyším.
Kde není víra, nebude nikdy ráj,
A srdce vaše nikdy neprocitnou.
Sešel na zem, jen stál a poslouchal.
Díval se jim do duší a přemýšlel
Kde se bere v lidech všechen jejich žal.
Stvořil jsem je k obrazu svému,
Dal jsem jim lásku, něhu, zemský ráj.
Nikdy mě nenapadlo přát jim něco zlého,
Kdo za to může, proč, odkud a kam?
První co slyšel, byla zloba
Nad tím, že někdo přišel o auto.
Dal jsem vám svého syna, Krista,
A vy litujete sebe a nikoho?
Jste šedí a nejen navenek,
Uvnitř jste prázdní, z kamene.
Kde je soucit, kterého je na zemi tolik třeba,
Co zbylo z mého blahoslavení?
Snažil se mluvit k nim, ale zbytečně,
Nepotkal nikoho kdo by ho vnímal.
Každý řešil jen sebe a své štěstí,
Které však pouze v hmotném spatřoval.
Uslyšel stížnost mladé dívky,
Kterou před svatbou muž nechal.
Vinila Boha, nechtěla přiznat chyby,
Proč neposlouchala jsi když jsem tě varoval?
A další, zase se lituje, zas pláče že život je zlý,
Hrozně se trápí, prý nad svým osudem,
Viní v tom Boha, sestru, kamarády,
Ale nechápe, že je zdravý a silný.
A dost, prohráli jste svoje životy.
Promarnili jste je honěním se za snem,
Kde vše se blýská, třpytí, sladce voní,
Kde vaše duše prázdné jsou a mdlé.
Odcházím zpět, nevrátím se už k vám,
A žádnou vaší prosbu nevyslyším.
Kde není víra, nebude nikdy ráj,
A srdce vaše nikdy neprocitnou.
02.01.2019 - 20:18
Není to zlé. Myšlenka trochu ohranější, ale závěr relativně nový, čekal jsem jen moralitu na téma "ještě to můžete napravit", ale příjemně mě potěšilo, když to tak hezky nehezky skončilo... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bůh : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stín
Předchozí dílo autora : Počkám...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))