|
... arciptákovina
 06.12.2018 1 998(7) 0 |
nepoznáš žádost o ruku
zejména ne o svou vlastní
všude se vinou magistrály naděje
a za každým rohem kvetoucí jabloň
zvlášť nejapné vůči hrušním a třešním
přítomnost statečně mává na cestu
do nicneznamenání
začalo drobně jmelit
zejména ne o svou vlastní
všude se vinou magistrály naděje
a za každým rohem kvetoucí jabloň
zvlášť nejapné vůči hrušním a třešním
přítomnost statečně mává na cestu
do nicneznamenání
začalo drobně jmelit
06.12.2018 - 21:55
Plná naběračka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Každý stín má svého vrhače
Předchozí dílo autora : Těkavá kapalina noci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
