Vzpomínková
přidáno 23.10.2018
hodnoceno 2
čteno 989(11)
posláno 0
Prostor mezi zdí a zrcadlem,
místo našich nočních setkání.
Už léta chodíváš v noci po mém pokoji,
slýchávám kroky.

Občas slyším Tvůj hlas.
A jen abychom to jedno nevyslovili,
pletou se slova.

Někdy se dotknu Tvého stínu,
někdy mě hladíš.
Tak jako dřív,
když jsi byl ještě můj táta.

A je to prostor mezi zdí a zrcadlem,
jediné místo našich nočních setkání.
Máme dobrý důvod,
- hřbitov na noc zamykají.
přidáno 05.11.2018 - 19:33
Být tátou je nadčasové.Smrt na tom moc nemění,kór pokud otec uměl dávat najevo city.Jsem tátou dvou hezkých slečen.Vím co dokáže láska a myslím si ,že na hřbitovech otcové neztrácejí zbytečně čas.Přinejmenším je tvou nedílnou součástí,prožíváš část jeho pocitů a postojů,máš-li cíl bude vždy poblíž.a dík za komentář ke koketce.
přidáno 23.10.2018 - 13:13
Smutne, ale s krasnou formou.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Setkávání... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Říkankou....
Předchozí dílo autora : Olivy ve vaně

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming