přidáno 21.06.2018
hodnoceno 0
čteno 960(7)
posláno 0
Černá obloha, posetá hvězdami
láká mě, ať k ní jdu blíž
ať okusím temnotu
ale já padám stále níž a níž
jsem vykázána na samotu.

Po tvářích mi stékají kapky deště
křičím do tmy
procházím se po městě
a vytvářím v hlavě sny
které se nikdy nestanou realitou.

Má duše, která dříve plála
jako ohnivý plamen
jakoby se smála
teď se z ní stal tvrdý kámen
a je černá jako havraní křídla.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» narozeniny
desde [17], Desdemona La Rochelle [16], pampeliška [13], Chardonnay [12], BarboraKollmanová [11], majoranka [11], Taru [10], myskasro [6], Maurí [6], 1cursedpoetry2 [5], Wolfie [4]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o LoveWillTearUsApart :
Byl jednou jeden sladký sen, který vlastně možná ani nebyl tak sladký... Na to, abych pohádku dokončila, nemám nervy, zbývá mi jich už jen na snění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming