přidáno 21.06.2018
hodnoceno 0
čteno 933(7)
posláno 0
Černá obloha, posetá hvězdami
láká mě, ať k ní jdu blíž
ať okusím temnotu
ale já padám stále níž a níž
jsem vykázána na samotu.

Po tvářích mi stékají kapky deště
křičím do tmy
procházím se po městě
a vytvářím v hlavě sny
které se nikdy nestanou realitou.

Má duše, která dříve plála
jako ohnivý plamen
jakoby se smála
teď se z ní stal tvrdý kámen
a je černá jako havraní křídla.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» nováčci
Eraso Holexa
» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :
Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming