přidáno 24.04.2018
hodnoceno 1
čteno 1594(7)
posláno 0
Slyšel jsem, jak ptáš se,
zda jsme ve vesmíru sami.
Jen mávnu rukou nad naše hlavy.
Tam hvězdy jak bledé drahokamy.

Svítí do daleka...


...a možná to tě leká.


Nezměrnost dálek mezi planetami,
kde i malý foton je pomalý jak šnek.
No? Co na tom záleží?
Jen to bych ti rád řek...

Jednou i tam doletíme...


...zatím jen málo víme.


O světle a o rychlosti,
o temné hmotě a gravitaci
a až se všechno naučíme?
Co trápilo nás, bude pro legraci.

Stanem se pány všehomíra...


...a pak ať už nikdo neumírá.
přidáno 24.04.2018 - 23:52
i přes pár rýmů, které bych normálně neměla ráda... je moc krásná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vesmír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Noční
Předchozí dílo autora : Tlusťochovo blues

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o Whetley :
Kluk s talentem a smyslem pro humor. Z jeho děl dýchá jeho nezaměnitelná osobnost. Je rád sám sebou a to je důležité. Doufám, že se psaní nezdá, protože posle mě se s tím už narodil :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming