 23.04.2018 4 1143(14) 0 |
Ležíš tu,
nevnímáš,
nespíš a sníš.
Hodiny tikají,
v objetí síla naše,
ty však držíš mne,
hledíš a vzpomínáš,
kam až šla láska naše.
30.04.2018 - 23:59j.f.julián
že by do Peru...
dneska ve mně vzbuzuješ, co je mi tak vlastní a blízké. Sentimentalitu, nostalgii, která přerůstá až v depresi. Ale neboj, to já moc rád, proto jsem zrozený.
dneska ve mně vzbuzuješ, co je mi tak vlastní a blízké. Sentimentalitu, nostalgii, která přerůstá až v depresi. Ale neboj, to já moc rád, proto jsem zrozený.
23.04.2018 - 18:00šla po schodech, vytvořila si je tou básničkou jsou i na obrázku, šla po schodech a dostala se až nahoru, nebo na horu? líbí se mi ta mini je o opravdové lásce, o té co o ní mnozí sní a schody vyšlapat neumní :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O čem sníš ? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kde jsou mé naděje ?
Předchozí dílo autora : Letní bouře na nebeské pláži
