Jen nános špíny,hvězdné nebe....

Jen nanos špíny,hvězdné nebe
nahota slepě na mně zírá
samota prokletí,pekelná díra
když v okamžiku,potkáváme sebe
to ticho němě ztrácí se....v čase
to ozvěny jdou v jiném světě
soumrak mlčení,v té kráse
mlčí si v nenapsané větě
polibek v zavěji,hledaní stínu
smrt v přímém přenosu
tisíce doteku,těl...i klínu
okamžik co už zítra nedonesu
mlčení v poutech minulosti
svádí nás k lhostejnosti
seje ten vítr,okamžik nést
tajemnost zázraku,tajemnost gest
A ty lovíš srdce v hrobě z plamenu
nemlčící dávnou proměnu
svůj nevyslovený sen ,krásy
to povel pro strážce,anděla spásy
kdo se ti přizná,na druhé straně v dálce
tu tajemnost srdce a soukromé válce
jen jaké je další prokletí
Hvězdy co v nás proletí
v těch hladových černých dírách
na slova usedne prach
Jsi Vrah,máš strach
jít někam dál,do svého zapomnění
kde život nikdy není
asi znovu hledá,a co z tebe,
Jen Nános Špíny,Hvězdné NEBE.