12.01.2018 1 1399(19) 0 |
Co mě pálí, tebe hřeje.
Nestíhám příliš registrovat svět.
Možná, že ani není.
Není barevný ...
A jsou i chvíle,
kdy nezbývají slova
(kdo vlastně ví,
kam odcházejí řeky)
Pak v koutku duše
modlíme se za déšť ...
A někdy marně
A jindy celé věky ...
Nestíhám příliš registrovat svět.
Možná, že ani není.
Není barevný ...
A jsou i chvíle,
kdy nezbývají slova
(kdo vlastně ví,
kam odcházejí řeky)
Pak v koutku duše
modlíme se za déšť ...
A někdy marně
A jindy celé věky ...
13.01.2018 - 14:23
To je jedna z těch básní, u které nevím, jestli jsem tak nedomýšlivý, nebo jestli to takhle má být. Já tam prostě nic nevidím, ale netvrdím, že tam nic není.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
No way ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Samota
Předchozí dílo autora : O(d)puštění
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.