|
Úvaha o vší politice z roku 2015, značně rozmělněná a dlouhá. S vizemi do budoucna. Tajně doufám, že se z ní poučí mladší...
 12.11.2017 14 1117(11) 0 |
(původně publikováno 25.03.2015)
12. 11. 2017
Má smysl o tom mluvit? (reedice starší úvahy, drobné úpravy)
Otázkou smyslu jsem se zabýval na několika stránkách v předchozí úvaze. Naštěstí pro čtenáře jsem tuto úvahu už smazal, takže se k ní nemůže vracet. O čem vlastně mluvit? O politice a nejistotách, které se týkají mého poznání. Čtenáři může být jedno, zda má smysl mluvit, jej zajímá, zda má smysl číst. To s dovolením nechám na něm.
Amatérský literární server asi není ideální místo pro politickou debatu, v lepším případě se nerozjede v horším skončí flame warem a v nejlepším případě komentářovou diskuzí, která končí takovým tím vypovídáním a "no, lepší to nebude".
Jsou autoři, kterým občas rozmlouvám jejich pesimistické vize budoucnosti. Věc je taková, že jsme ve válce. Jsme na straně NATO a jsme proti Rusku. Před revolucí, to bylo obráceně. Té válce se říkalo Studená. Ta podle mých současných věr/pověr/hypotéz neskončila (i když jsem si to značnou část života myslel). Jednak Putin chce Rusko povznést na dřívější úroveň z druhé strany Američané (dle mého) považovali Rusy za protivníky. Co mi příliš není jasné je pozice Číny. Ta je mediálním mainstreemem (ale řekl bych skroměji prostě tím, co já náhodou zahlédnu) zanedbávána. Poslední co vím je, že tam prezident přivezl Krtečka a pak ho nejbohatší čech vzal letadlem domů. Jestli z této návštěvy bude těžit stát ČR, nejbohatší čech, všichni češi, nebo někdo úplně jiný, nevím.
Situace na Ukrajině je horkým střetáváním dvou supervelmocí. Kde vedlo USA války: Korea, Vietnam, Nicaragua, Panama, (předpokládám podporu různým latinsko americkým režimům, kterým se v duchu propagandy říká "demokratické"). V mé živé paměti je Afghánistán a Irák. Osobně mě příliš nebraly události v Jugoslávii (poslední tuším Kosovo). Ruská federace, která (chápu-li to správně) byla rozbita, čímž (údajně) zvítězil kapitalismus nad komunismem. (Což je možné rozporovat: například tím, co považujeme za kapitalismus a tím, co za komunismus).
Kde vedla války Ruská federace: Afghánistán (to si opravdu nepamatuju), Čečensko (tuším jeho polohu jako polohu česka tuší NĚKTEŘÍ američané), Gruzie (při olympiádě v Číně), a z poslední době anexe Krymu a podpora části Ukrajiny. (A asi všichni si Rusko spojují s naší zemí před rokem 1989). Je téměř jisté, že to není vše.
Jak tato situace dopadne? Myslím, že je fakt, že USA a Ruská federace mají dost atomových zbraní, aby se vzájemně zničili jako civilizace. Toto uvažování je uvažování o moci mezi různými státy- možná bych měl říkat mezi různými elitami. Na druhé straně (a Marxův Kapitál jsem stále nečetl) je tu otázka rozdělení moci v samotném státě. (patrně levicový) argument je, že reálný vliv odhadem 90% američanů na vznik zákonů a důležitých rozhodnutích je nula. Říká se (a tam slovo levicový ani dávat nebudu- možná bych mohl říct i vědecký argument), že moc v USA má 400 předních rodin (korekce: tohle je asi historické číslo, asi z poloviny 20. století). Tj. finanční instituce, průmysl, církve, zástupci státu a armády, majitelé médií.
Jaká je situace v Rusku- netuším. Můj jednoduchý pohled je, že tam vládne Putin- což je dle mého rozdíl oproti USA. Tam vládne šedá eminence těch 400 rodin. Jejich představitelem je (prakticky jakýkoliv) prezident (pozn.: zajímavé srovnat s rokem 2017). Představit si (s malým množstvím znalostí), kdo skutečně moc má a kdo ne, je zatím asi nemožné. Logický důsledek proč se vede válka na Ukrajině je, že elita chce rozšiřovat moc, lhostejno zda tím někdo další trpí (tj. Ukrajinci). Asi poněkud špatná je tato logika v tom, že se vpodstatě neohlížím na Ukrajinu.
...můžeme tuto myšlenku zobecnit na to, kdy události určitého systému (státu) jsou určeny prakticky jeho okolím a kdy si "za to může sám". Faktem asi bude, že Ukrajina zažívá ekonomicky špatné období (odhaduji, že horší, než když "jsme" se v roce 2008 báli finanční krize).
Další obecná úvaha, která se nabízí je myslet (bohužel) v souvislostech. Tj. mít v paměti poměrně značné množství událostí, které jsou rozprostřené v čase a prostoru a týkající se témat od ekonomiky po sociologii a právo. Myslím, že normální fungování mysli, která čte noviny (či na internetu) je soustředit se na to, co v článku je. Tato metoda směřuje naopak k tomu uvažovat nad tím, co v článku není. Do tohoto můžeme zařadit možná i to, že pak jaksi ideologicky paušalizujete autora, kterého čtete.
Abych zmínil svého hlavního ideologa Chomského - tak právě jeho myšlenky ve mě vyvolaly pocit, že v jistém smyslu žiju v propagandě/iluzi. Nemyslím tím přímo, že televize lže (pozn. tohle je vůbec zajímavé srovnat s tím, co tvrdí někteří extrémisté). Myslím tím, že v určité skupině, v určitém prostředí je něco zakázáno si myslet či naopak něco je "pravda" takříkajíc dogmaticky. Tento zákaz, nebo zkratku přijmeme podvědomně. Tj. právě tím, že jsme hloupí, nebo líní. Tím myslím, že v mnoha případech ani není nikdo, kdo by prapagandu tvořil (tím už by to z definice nebyla proganda- ta je tvořena někým za daným účelem a je zprostředkována médii- jestli se nepletu). Asi pletu víc věcí dohromady. V určitém zjednodušení se dá říct, že složité a nepochopitelné vyvolává úzkost, proto mysl radši přijme jednoduchou "pravdu".
Svět je dle mého spíš složitý a nepochopitelný- byť připouštím, že někteří lidé v něm vidí mnohem lépe než jiní.
Jak se tedy situace vyvine?
Nastane kolaps civilizace, ekonomiky, jaderná katastrofa, vystřídá Ameriku jiný stát, zanikne kapitalismus nebo střední třída?
Smete nás nakonec potopa?
Všechna tato témata- vpodstatě už biblická- se nám objevují zas. Osobně ač pesimista si myslím, že to nedopadne výrazně zle (tj. jaderným koncem nebo ekologickou katastrofou). Klíčové je především to: a bude se mě to dotýkat? A to myslím, že ano... Jen nevím, jak moc. Všechny zmiňované věci jsou víceméně virtuální úzkostí v tom smyslu, že je (většinou) prožíváme především skrze média a díky tomu "že se o nich mluví".
(obávám se, že to začíná být jeden z rysů poznávání v současnosti- už jakobych neviděl, co se mi děje před nosem -v mém nejbližším okolí. Na druhé straně je opět argument o působení čehosi vzdáleného v čase a prostoru--)
Kdy skončí válka na Ukrajině?
Podle mě se Ukrajina rozpadne na 2 a více států. Podobně jako Korea- dávám tomu rok. (pozn.: pokud vím, vůbec se nesplnilo 2017)
Co bude dál s USA?
Může vzniknout nestabilita vnitřního charakteru, která rozloží systém moci? Spekuluji dvě varianty- první krvavá cesta občanské, třídní nebo rasové války, která bude za dostatečně dlouhou dobu, aby si to čtenář nepamatoval (20-40 let). Druhá: veskrze setrvalý stav, kdy systém bude fungovat podobně - s tím, že USA přestanou být největším mocenským hráčem na světě, pomalý úpadek moci. Vystřídané pravděpodobně Čínou.
Stane se něco s kapitalismem?
Tady je asi logické, že jediná změna může přijít zespoda. Jestli bude pozitivní nebo negativní se asi nedá říct. Rovněž se nabízí otázka, jestli jsou na tom chudí tak špatně. Pokud totiž jsou bude to určitý výbuch. Pokud nejsou můžou takto žít celý život s občasným brbláním. Je to poměrně jasná logika - život může být nespravedlivý, "vykořisťující", přesto je "funkční".
Nestabilita může vzniknout právě tím, že jedné straně konfliktu "jebne" či dojde trpělivost. Tj. chudí si můžou říct: nemáme, co ztratit. A bohatí si můžou říct: chceme hýbat "sluncem a měsícem". Narušení rovnováhy by pak znamenalo revoluci a případný nový systém (který by ovšem mohl být nakonec zcela podobný tomu minulému).
Nevím, jestli člověk může rozumně obhájit své chování podle toho, jaké názory zastává. Pokud si myslíme, že nastane jaderná katastrofa očekával bych mnohem šílenější chování lidí. (A i třeba šílené akce k jejímu zastavení). Je možné, že část lidí tuto alternativu prostě odmítne jako nereálnou, aby se jí nemuselo zatěžovat. (jak říkám, jejich každodenní chování a starosti s platem/ manželkou/ dětmi/ barvou plotu by se jevili jako nezásadní). Ostatně činím tak i já.
Většina idealistů mého ražení by chtěla spravedlivější/ méně násilný svět. Jak by tento svět měl fungovat je obvykle nejasné a utopické. Člověk by se asi neměl trápit tím, že tento svět není spravedlivý, ale uvažovat nad tím, jak by mohl fungovat spravedlivěji. Ale jak? :)
Dovětek (2017):
Úvaha je poněkud dlouhá a kostrbatá, ale tak nějak to ze mě tehdy vyšlo... Dodal bych, že motivace ke změně systému nemusí vzejít z objektivní nepohody (tj. hlad, nedostatek peněz, nerovnost), vychází stejně tak z přesvědčení voličů (ať už iracionálního, nebo racionálního, ale v jistém smyslu destruktivního či sebedestruktivního). Neumím říct, proč voliči volí tak, jak volí, ale je to na základě jejich přesvědčení. Nebo jejich přesvědčení někým jiným. (Asi to čtenáři není jasné, ale narážím zejména na vysoký výsledek SPD, ale jistě to není jediný příklad).
12. 11. 2017
Má smysl o tom mluvit? (reedice starší úvahy, drobné úpravy)
Otázkou smyslu jsem se zabýval na několika stránkách v předchozí úvaze. Naštěstí pro čtenáře jsem tuto úvahu už smazal, takže se k ní nemůže vracet. O čem vlastně mluvit? O politice a nejistotách, které se týkají mého poznání. Čtenáři může být jedno, zda má smysl mluvit, jej zajímá, zda má smysl číst. To s dovolením nechám na něm.
Amatérský literární server asi není ideální místo pro politickou debatu, v lepším případě se nerozjede v horším skončí flame warem a v nejlepším případě komentářovou diskuzí, která končí takovým tím vypovídáním a "no, lepší to nebude".
Jsou autoři, kterým občas rozmlouvám jejich pesimistické vize budoucnosti. Věc je taková, že jsme ve válce. Jsme na straně NATO a jsme proti Rusku. Před revolucí, to bylo obráceně. Té válce se říkalo Studená. Ta podle mých současných věr/pověr/hypotéz neskončila (i když jsem si to značnou část života myslel). Jednak Putin chce Rusko povznést na dřívější úroveň z druhé strany Američané (dle mého) považovali Rusy za protivníky. Co mi příliš není jasné je pozice Číny. Ta je mediálním mainstreemem (ale řekl bych skroměji prostě tím, co já náhodou zahlédnu) zanedbávána. Poslední co vím je, že tam prezident přivezl Krtečka a pak ho nejbohatší čech vzal letadlem domů. Jestli z této návštěvy bude těžit stát ČR, nejbohatší čech, všichni češi, nebo někdo úplně jiný, nevím.
Situace na Ukrajině je horkým střetáváním dvou supervelmocí. Kde vedlo USA války: Korea, Vietnam, Nicaragua, Panama, (předpokládám podporu různým latinsko americkým režimům, kterým se v duchu propagandy říká "demokratické"). V mé živé paměti je Afghánistán a Irák. Osobně mě příliš nebraly události v Jugoslávii (poslední tuším Kosovo). Ruská federace, která (chápu-li to správně) byla rozbita, čímž (údajně) zvítězil kapitalismus nad komunismem. (Což je možné rozporovat: například tím, co považujeme za kapitalismus a tím, co za komunismus).
Kde vedla války Ruská federace: Afghánistán (to si opravdu nepamatuju), Čečensko (tuším jeho polohu jako polohu česka tuší NĚKTEŘÍ američané), Gruzie (při olympiádě v Číně), a z poslední době anexe Krymu a podpora části Ukrajiny. (A asi všichni si Rusko spojují s naší zemí před rokem 1989). Je téměř jisté, že to není vše.
Jak tato situace dopadne? Myslím, že je fakt, že USA a Ruská federace mají dost atomových zbraní, aby se vzájemně zničili jako civilizace. Toto uvažování je uvažování o moci mezi různými státy- možná bych měl říkat mezi různými elitami. Na druhé straně (a Marxův Kapitál jsem stále nečetl) je tu otázka rozdělení moci v samotném státě. (patrně levicový) argument je, že reálný vliv odhadem 90% američanů na vznik zákonů a důležitých rozhodnutích je nula. Říká se (a tam slovo levicový ani dávat nebudu- možná bych mohl říct i vědecký argument), že moc v USA má 400 předních rodin (korekce: tohle je asi historické číslo, asi z poloviny 20. století). Tj. finanční instituce, průmysl, církve, zástupci státu a armády, majitelé médií.
Jaká je situace v Rusku- netuším. Můj jednoduchý pohled je, že tam vládne Putin- což je dle mého rozdíl oproti USA. Tam vládne šedá eminence těch 400 rodin. Jejich představitelem je (prakticky jakýkoliv) prezident (pozn.: zajímavé srovnat s rokem 2017). Představit si (s malým množstvím znalostí), kdo skutečně moc má a kdo ne, je zatím asi nemožné. Logický důsledek proč se vede válka na Ukrajině je, že elita chce rozšiřovat moc, lhostejno zda tím někdo další trpí (tj. Ukrajinci). Asi poněkud špatná je tato logika v tom, že se vpodstatě neohlížím na Ukrajinu.
...můžeme tuto myšlenku zobecnit na to, kdy události určitého systému (státu) jsou určeny prakticky jeho okolím a kdy si "za to může sám". Faktem asi bude, že Ukrajina zažívá ekonomicky špatné období (odhaduji, že horší, než když "jsme" se v roce 2008 báli finanční krize).
Další obecná úvaha, která se nabízí je myslet (bohužel) v souvislostech. Tj. mít v paměti poměrně značné množství událostí, které jsou rozprostřené v čase a prostoru a týkající se témat od ekonomiky po sociologii a právo. Myslím, že normální fungování mysli, která čte noviny (či na internetu) je soustředit se na to, co v článku je. Tato metoda směřuje naopak k tomu uvažovat nad tím, co v článku není. Do tohoto můžeme zařadit možná i to, že pak jaksi ideologicky paušalizujete autora, kterého čtete.
Abych zmínil svého hlavního ideologa Chomského - tak právě jeho myšlenky ve mě vyvolaly pocit, že v jistém smyslu žiju v propagandě/iluzi. Nemyslím tím přímo, že televize lže (pozn. tohle je vůbec zajímavé srovnat s tím, co tvrdí někteří extrémisté). Myslím tím, že v určité skupině, v určitém prostředí je něco zakázáno si myslet či naopak něco je "pravda" takříkajíc dogmaticky. Tento zákaz, nebo zkratku přijmeme podvědomně. Tj. právě tím, že jsme hloupí, nebo líní. Tím myslím, že v mnoha případech ani není nikdo, kdo by prapagandu tvořil (tím už by to z definice nebyla proganda- ta je tvořena někým za daným účelem a je zprostředkována médii- jestli se nepletu). Asi pletu víc věcí dohromady. V určitém zjednodušení se dá říct, že složité a nepochopitelné vyvolává úzkost, proto mysl radši přijme jednoduchou "pravdu".
Svět je dle mého spíš složitý a nepochopitelný- byť připouštím, že někteří lidé v něm vidí mnohem lépe než jiní.
Jak se tedy situace vyvine?
Nastane kolaps civilizace, ekonomiky, jaderná katastrofa, vystřídá Ameriku jiný stát, zanikne kapitalismus nebo střední třída?
Smete nás nakonec potopa?
Všechna tato témata- vpodstatě už biblická- se nám objevují zas. Osobně ač pesimista si myslím, že to nedopadne výrazně zle (tj. jaderným koncem nebo ekologickou katastrofou). Klíčové je především to: a bude se mě to dotýkat? A to myslím, že ano... Jen nevím, jak moc. Všechny zmiňované věci jsou víceméně virtuální úzkostí v tom smyslu, že je (většinou) prožíváme především skrze média a díky tomu "že se o nich mluví".
(obávám se, že to začíná být jeden z rysů poznávání v současnosti- už jakobych neviděl, co se mi děje před nosem -v mém nejbližším okolí. Na druhé straně je opět argument o působení čehosi vzdáleného v čase a prostoru--)
Kdy skončí válka na Ukrajině?
Podle mě se Ukrajina rozpadne na 2 a více států. Podobně jako Korea- dávám tomu rok. (pozn.: pokud vím, vůbec se nesplnilo 2017)
Co bude dál s USA?
Může vzniknout nestabilita vnitřního charakteru, která rozloží systém moci? Spekuluji dvě varianty- první krvavá cesta občanské, třídní nebo rasové války, která bude za dostatečně dlouhou dobu, aby si to čtenář nepamatoval (20-40 let). Druhá: veskrze setrvalý stav, kdy systém bude fungovat podobně - s tím, že USA přestanou být největším mocenským hráčem na světě, pomalý úpadek moci. Vystřídané pravděpodobně Čínou.
Stane se něco s kapitalismem?
Tady je asi logické, že jediná změna může přijít zespoda. Jestli bude pozitivní nebo negativní se asi nedá říct. Rovněž se nabízí otázka, jestli jsou na tom chudí tak špatně. Pokud totiž jsou bude to určitý výbuch. Pokud nejsou můžou takto žít celý život s občasným brbláním. Je to poměrně jasná logika - život může být nespravedlivý, "vykořisťující", přesto je "funkční".
Nestabilita může vzniknout právě tím, že jedné straně konfliktu "jebne" či dojde trpělivost. Tj. chudí si můžou říct: nemáme, co ztratit. A bohatí si můžou říct: chceme hýbat "sluncem a měsícem". Narušení rovnováhy by pak znamenalo revoluci a případný nový systém (který by ovšem mohl být nakonec zcela podobný tomu minulému).
Nevím, jestli člověk může rozumně obhájit své chování podle toho, jaké názory zastává. Pokud si myslíme, že nastane jaderná katastrofa očekával bych mnohem šílenější chování lidí. (A i třeba šílené akce k jejímu zastavení). Je možné, že část lidí tuto alternativu prostě odmítne jako nereálnou, aby se jí nemuselo zatěžovat. (jak říkám, jejich každodenní chování a starosti s platem/ manželkou/ dětmi/ barvou plotu by se jevili jako nezásadní). Ostatně činím tak i já.
Většina idealistů mého ražení by chtěla spravedlivější/ méně násilný svět. Jak by tento svět měl fungovat je obvykle nejasné a utopické. Člověk by se asi neměl trápit tím, že tento svět není spravedlivý, ale uvažovat nad tím, jak by mohl fungovat spravedlivěji. Ale jak? :)
Dovětek (2017):
Úvaha je poněkud dlouhá a kostrbatá, ale tak nějak to ze mě tehdy vyšlo... Dodal bych, že motivace ke změně systému nemusí vzejít z objektivní nepohody (tj. hlad, nedostatek peněz, nerovnost), vychází stejně tak z přesvědčení voličů (ať už iracionálního, nebo racionálního, ale v jistém smyslu destruktivního či sebedestruktivního). Neumím říct, proč voliči volí tak, jak volí, ale je to na základě jejich přesvědčení. Nebo jejich přesvědčení někým jiným. (Asi to čtenáři není jasné, ale narážím zejména na vysoký výsledek SPD, ale jistě to není jediný příklad).
01.12.2017 - 16:54wocell: K Chomskému. Jednak asi těžko budu nezaujatý... Historka s disentem. No, já ji vnímal tak, že Chomsky nám ukazuje: vy lezete Americe do prdele, ale Amerika není svatá. A Rusko na vás sice bylo ošklivé, ale Amerika taky dokáže být. Tak jsem to vnímal. Je zajímavé jak to člověk pojme. Tam šlo tuším o vraždu katolických duchovních v Salvadoru nevim, jestli 89 nebo 87, oproti naší sametové revoluci. A Havel přijede do USA a mluví tam, jak USA chrání svobodu a demokracii.
Bod 2. To s tou legitimitou neznám, ale pochopil jsem to tak, že kdokoli, kdo provádí špatnost má proto nějaké ospravedlnění. Víc bych v tom nehledal. Nemůže říct: jsem svině a udělal jsem něco hnusnýho. Vždycky: chrání demokracii, humanitu, národ, bůhví co dál.
Co u chomského vidím, že on automaticky vidí, co je špatně a hnus. Příklad. Pro mě válka v Iráku byla zpočátku chtěná... Sadám má přeci ty jaderné zbraně. Pak je neměl. Tak dobře, tak ho svrhneme, zavedeme demokracii... A pak no oni za to američani nemůžou, oni (Iráčani) by se mazali tak jako tak (sektářská válka). Takže v mých očích ta válka nevypadá tak zle. (prvotní dojem).
Chomsky jasně řekne, že to je největší sviňárna 21. století (zatím), takže pro něj nejhorší stát v tomhle ohledu je Amerika. Takovej pohled bych bez něj neměl. (teď doufám, že jsem mu nepřiřknul něco, co neřek).
Dovolil si tohle říct někdo jinej? Nebo je válka věcí relativní, ne černobílou a závisí na úhlu pohledu?
(jinak o válce nevím tolik neb jsem člověk zapomětlivý)
Bod 2. To s tou legitimitou neznám, ale pochopil jsem to tak, že kdokoli, kdo provádí špatnost má proto nějaké ospravedlnění. Víc bych v tom nehledal. Nemůže říct: jsem svině a udělal jsem něco hnusnýho. Vždycky: chrání demokracii, humanitu, národ, bůhví co dál.
Co u chomského vidím, že on automaticky vidí, co je špatně a hnus. Příklad. Pro mě válka v Iráku byla zpočátku chtěná... Sadám má přeci ty jaderné zbraně. Pak je neměl. Tak dobře, tak ho svrhneme, zavedeme demokracii... A pak no oni za to američani nemůžou, oni (Iráčani) by se mazali tak jako tak (sektářská válka). Takže v mých očích ta válka nevypadá tak zle. (prvotní dojem).
Chomsky jasně řekne, že to je největší sviňárna 21. století (zatím), takže pro něj nejhorší stát v tomhle ohledu je Amerika. Takovej pohled bych bez něj neměl. (teď doufám, že jsem mu nepřiřknul něco, co neřek).
Dovolil si tohle říct někdo jinej? Nebo je válka věcí relativní, ne černobílou a závisí na úhlu pohledu?
(jinak o válce nevím tolik neb jsem člověk zapomětlivý)
20.11.2017 - 01:51dvakredencedekadence: díky, potěší. Stručně řečeno, moc to teď už nesleduju, ani nevím kde... Dřív jsem čet třeba Spencerovou na literárkách, ale pak jsem na ní slyšel něco nepěkného... ALE hlavně bych řek: lenost... ona opravdu píše dost dlouhý články a hodně odborný. Takže když řekne Rakká, tak ví, kde tam prodávaj kafe, a já nevím jestli je to jídlo, rostlina, zvíře věc. To co ještě sleduju jsou nadpisy na blistech. :))
K současný situaci: nepřijde mi, že by se Trump s Ruskem nějak extra sbližoval, natož s Čínou. Ale je možný že s Hillary by to bylo o poznání tvrdší. Ve vzduchu samozřejmě visí, jak moc Putin Trumpovi pomoh. Já myslim, že je jasný, že Putin vede informační válku, a že se mu to jakž takž daří (tohle ale říkám jako spekulaci). To co nechápu je to, proč vyšetření něčeho, co se stalo před rokem trvá tak dlouho. Jestli jde o zájmy zájmů jen u toho vyšetřování. Kdo co a proč... Prostě nevim. Nevim. O Číně vim naprostý prd.
Vedou nějaký trolly? proti komu?
Podle mě Korea je právě ukázkou střetu supervelmocí. Číny, Ruska, a vlastně i Japonska nejspíš. (hergot, o tý Koree jsem taky psal...). Rozkecal jsem se víc, než jsem chtěl...
K současný situaci: nepřijde mi, že by se Trump s Ruskem nějak extra sbližoval, natož s Čínou. Ale je možný že s Hillary by to bylo o poznání tvrdší. Ve vzduchu samozřejmě visí, jak moc Putin Trumpovi pomoh. Já myslim, že je jasný, že Putin vede informační válku, a že se mu to jakž takž daří (tohle ale říkám jako spekulaci). To co nechápu je to, proč vyšetření něčeho, co se stalo před rokem trvá tak dlouho. Jestli jde o zájmy zájmů jen u toho vyšetřování. Kdo co a proč... Prostě nevim. Nevim. O Číně vim naprostý prd.
Vedou nějaký trolly? proti komu?
Podle mě Korea je právě ukázkou střetu supervelmocí. Číny, Ruska, a vlastně i Japonska nejspíš. (hergot, o tý Koree jsem taky psal...). Rozkecal jsem se víc, než jsem chtěl...
19.11.2017 - 17:32Tom Cortés: promin ,nejsem intelektuál ...jsem prostě jen obyčejný prostý člověk...
19.11.2017 - 17:29wocell: Nejde mi to něco nenapsat: na to, že jsme na literárním serveru, mě tvoje užívání interpunkce fyzicky bolí! Udělej s tím proboha něco.
19.11.2017 - 17:16ewon: přeji pěkný den ..abych odpověděl přímo na Tvou otázku - nejsem neomylný ,takže není žádný směr ke kterému se hlásím ,protože se vždy snažím o nadhled , bezemoční a konstruktivní pohled na věc na základě reálných skutečností v daných časových obdobích ,případně jejich vztahu k současnosti...a proto ani nekritizuji Chomskeho plošně ,určitě jsou věci které popisuje vcelku rozumně a smysluplně ..co je ale problém je jeho jakási redukce na černobílé vnímání - dobré - zlé ,opodstatněné-neopodstatněné ,legitimní - nelegitimní ...přičemž opomíjí fakt že černé,bílé není a logicky nemusí být v obecné rovině snadno a jednoznačně identifikovatelné či vůbec pojmenovatelné narozdíl od šachovnice..o každé dějinné události či epoše je nutné uvažovat především v souvislosti dějin ..jeko příklad lze použít např.jeho kritiku východoevropského disentu ze začátku 90,let,který v podstatě kritizuje za spojení se západními státy s jejich podporou ,protože na světě (příkladem mu je Latinská amerika ) disent trpěl více než v Evropě a to bez podstatné externí podpory ,už samo o sobě je takový příměr v zásadě absurdní ,protože pomíjí hlubší historické souvislosti stejně jako geografickou mapu světa ...jistě -všechny velké mocnosti světa ,měli,mají a budou mít své mocenské zájmy ,co je svět světem ,bylo to tak vždy a vždy to tak bude ..at už to byl v dávné historii Řím vs.Kartágo či Ponská říše ,v mladší historii Spojenéhé království vs.Francie či Španělsko ,Bonapartova Francie vs.zbylé říše Evropy ,Německo vs.evropské mocnosti ve dvou válkách 20,století ,a stejně tak Sovětský svaz vs.USA profilující se jako světové supervelmoci právě na tomto historickém pozadí ,ano jejich válka byla tzv.studená ,vedená někdy nepřímo přes třetí strany ,které otevřený konflikt sami nejprve počaly a sledovali vlastní cíle ...na šachovnici nikdy nejsou pouze králové ...ale oba chtějí hrát a ..vyhrát ,jinak by hra neměla smysl - to platí v šachu i v mocenských zájmech co existuje lidstvo na Zemi ..v posledním století se svět nějakým směrem ubíral ,ovlivnován samozřejmě vždy těmi nejsilnějšími hráči ve hře ,jejich pohnutkami i cíli ..ano v našich relativně krátkých životech jsou těmi hráči Sovětský svaz,poté Rusko a USA ,a to samozřejmě vyvolává úvahy plné antiamerikalismu či rusofobie podle konkrétních historických zkušeností ,ovšem do jisté míry je i toto absurdní ,protože stejně jako všechny velmoci světa hrají své mocenské hry a vzájemně se v tomto neliší..liší se v tom jak vnímali a vnímají společnost a jeho základní stavební prvek - člověka ,zatímco někteří mocenští hráči vnímají člověka jako uniformní a v podstatě podřízenou součást jejich víceméně autokratické říše ,jiné ho vnímají jako spolutvůrce a dávají mu prostor pro seberealizaci v rámci víceméně demokratické říše ..obojí s sebou nese v mocenském boji své výhody i nevýhody ,ale rámcově jsou na těchto základech mocenské říše založeny a at se dějiny budou "křížit" jakkoli ,patrně to tak zůstane ..takže Chomského výklad -bílé proti černému - má sice realný základ ,ale přesto že na šachovnici stojí dva různě barevní králové jsou krom té barvy vlastně stejní což už však většinou neříká...potom se samozřejmě otevírá bezbřehý prostor pro různé hypotézy,fabulace,křivení dějin ,v podstatě anarchii a to i anarchii hodnot tohoto světa a našich životů ...a pak může tento autor v klidu napsat i toto -cituji Chomskeho z jeho knihy Teror a moc -"Téměř za jakýmkoliv zločinem ,at už se jedná o zločin pouliční ,válku nebo cokoliv jiného se obvykle skrývá něco co v sobě má prvek legitimity"..takže přeloženo do jeho obecné roviny to může klidně znamenat i toto - Hitlerova Třetí říše povraždila 6 milionu židů ,ale podle Chomskeho je za tím něco s prvkem legitimity ...zítra Ti někdo přepadne v Metru rodiče ,zmlátí je a okrade ,ale podle teorie Chomského má i toto vlastně určitě v pozadí nějaký prvek legitimity ...doufám že ta absurdita hraničící s šíleností je dostatečně zřejmá ...
19.11.2017 - 14:18ewon: dvakredencedekadence: O efektu demokratury psal Moberg. Nicméně poprvé jsem to slyšela na ČT24 a nevím od koho. Každopádně o tomto riziku píše Bohumil Pečinka v posledním Reflexu. O komunách jsem nic nepsala. Šlo mi jen o rizika spojená s přímou demokracií.
19.11.2017 - 11:21celkem mě to bavilo, ale musela jsem vidět komentář o anarchismu, abych to konečně začala číst (předtím jsem tuhle úvahu totiž několikrát otevřela a zase zavřela). co se od té doby změnilo je, že roli ruska v podstatě dostává KLDR, protože reprezentant USA sympatizuje s putinem...i s čínou. nevím přesně, jak moc velký vliv to má, ale alespoň se tím odkládají konflikty mezi těmito zemi na příštích pár let.
s tvými myšlenkami o tom, jestli se něco stane s kapitalismem taky souhlasím. už teď to ale směřuje právě k té přesunutí moci jinam - níže. alespoň názorově se mladá generace i např. v USA orientuje mnohem víc vlevo a vládne v ní jistá nespokojenost s nespravedlností kapitalismu (tj. třeba že 1 miliarda lidí na světě trpí hladem, přičemž problém je pouze v redistribuci potravin).
o nutnosti manipulace přímé demokracie v té situaci, co zmínila meluzína (např. ve formě komun) bych nutně nemluvila. vždy je to o tom, jakým způsobem by se té "vlády lidu" docílilo.
fajn myšlenky, díky.
s tvými myšlenkami o tom, jestli se něco stane s kapitalismem taky souhlasím. už teď to ale směřuje právě k té přesunutí moci jinam - níže. alespoň názorově se mladá generace i např. v USA orientuje mnohem víc vlevo a vládne v ní jistá nespokojenost s nespravedlností kapitalismu (tj. třeba že 1 miliarda lidí na světě trpí hladem, přičemž problém je pouze v redistribuci potravin).
o nutnosti manipulace přímé demokracie v té situaci, co zmínila meluzína (např. ve formě komun) bych nutně nemluvila. vždy je to o tom, jakým způsobem by se té "vlády lidu" docílilo.
fajn myšlenky, díky.
19.11.2017 - 09:33Meluzina: kdo tu úvahu napsal? :-)
Na referenda jsem už párkrát narazil, ale zatím to nechám koňovi.
Na referenda jsem už párkrát narazil, ale zatím to nechám koňovi.
19.11.2017 - 09:32mechanická okurka: já holt mám kostrbaté psaní. Nebo myšlení. Možná se to časem zlepší. :-) (těch deset let nebo kolikže tomu zatím nepomohlo...)
19.11.2017 - 09:30wocell: No, historie se hodí a ač jsem věcem jako Chomského přednášky věnoval dost času, bylo to spíš ze zábavy. U té historie cejtím, že by to zábava nebyla... Ale prakticky: co nebo koho konkrétně myslíš, jakej titul. Vůbec se v tom neorientuju.
Část dvě: že Chomsky je marxista a anarchista s tím bych zhruba souhlasil, byť tomu zas tolik nerozumím. Rozhodně bych ho dával k anarchismu blíž než k marxismu. Ale přímo jeho knihy jsem prakticky nečet, takže se můžu plíst.
Ale spíš by mě zajímalo to: vytrhává věci z kontextu... Nějaký příklad?
Jednak se tím, cítím dotčen, ale... použijeme argumentaci autoritou: jak může nejcitovanější vědec vytrhávat věci z kontextu? :-)
Možná špatně jsem vyvodil, že ty nebudeš marxista nebo a anarchista, je teda nějaký směr, ke kterému se hlásíš? :-)
Část dvě: že Chomsky je marxista a anarchista s tím bych zhruba souhlasil, byť tomu zas tolik nerozumím. Rozhodně bych ho dával k anarchismu blíž než k marxismu. Ale přímo jeho knihy jsem prakticky nečet, takže se můžu plíst.
Ale spíš by mě zajímalo to: vytrhává věci z kontextu... Nějaký příklad?
Jednak se tím, cítím dotčen, ale... použijeme argumentaci autoritou: jak může nejcitovanější vědec vytrhávat věci z kontextu? :-)
Možná špatně jsem vyvodil, že ty nebudeš marxista nebo a anarchista, je teda nějaký směr, ke kterému se hlásíš? :-)
14.11.2017 - 20:14Doporučuji studium historie ,alespon 20.století....co se týče Noama Chomskeho ...jeho názory jsou jakousi podivnou směsicí marxismu a anarchismu ,při bližším prostudování je zjevná jeho tendence věci zjednodušovat ,používá skutečnosti vytržené z historického kontextu ,některé opomíjí vůbec ....
14.11.2017 - 16:51Ani bych neřekl, že je úvaha nějak příliš dlouhá, ale kostrbatá docela je. A taky dost zjednodušující, ale to na rozumném formátu ani jinak nejde. S obsahem se ale dá víceméně souhlasit. Každopádně je velice zajímavé se takhle vrátit o několik těch měsíců zpátky, kdy svět vypadal trochu jinak a trochu stejně :)
13.11.2017 - 21:25Souhlasím, že by úvaze slušela větší přehlednost. Takto působí poněkud zmateně, což je škoda, neboť obsah vždy zmatený není. Nemohu pojmout v komentáři vše. Nedávno jsem četla zajímavou úvahu na téma budoucí změny režimu, podle které se po zrušení zastupitelských institucí dostane víc ke slovu lid formou přímé demokracie a ten bude poměrně snadno zmanipulovatelný. Čeká nás tedy něco jako diktatura lidu. Je to jen jedna z mnoha možných prognóz (a ty nebývají přesné). Nicméně si myslím, že docela odhalila jádro pudla.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má smysl o tom mluvit? (2015-2017) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pár naivních poznámek k Severní Korei
Předchozí dílo autora : Dlouhá a hanebná historie amerického terorismu
