06.09.2017 11 1198(15) 0 |
V rezavém šírání
tak bezútěšně
dohasínáš
a ještě ve splavech
dřímá tvůj klid
jak v poduškách stél
/ je mlčením od věků /
V něm ptáváš se léto
kdo svahy podemlel
a proč trochu smutno je
tak smutno
v daleku.
29.09.2017 - 12:49
Yasmin: Děkuju… dnes ještě na chvíli neumřelo. Už je jen takové slabounké, babí, ale o to krásnější...
24.09.2017 - 17:21
Je to úžasné, číst něco takového. Ten smutek tu rezonuje... když z posledních sil umírá léto... Je moc krásná.
14.09.2017 - 20:32
Děkuji… Jsem moc rád, že ses zastavil a že Ti stála za pár slov. Vážím si toho!
14.09.2017 - 10:59
Poslední dobou je čas mým nepřítelem, takže čtu a komentuju věci, které mi opravdu stojí za to. Tohle je jedna z nich. Není o tom, jestli jí dokážeme dokonale porozumět. Je a není to potřeba. Koneckonců si to nese už v názvu.
09.09.2017 - 22:14
Amelie M.: Rozumím… Je pravda, že se mi tam toho sešlo víc a že má ta báseň několik rovin. Pro čtenáře je asi neuchopitelná. Ale možná je to dobře, kdo stojí o smutky :) Díky, že jsi četla...
08.09.2017 - 21:28
já ji čtu už poněkolikáté a teprve teď mám pocit, že jsem do ní možná trošku pronikla.. ale kdo ví, jestli správně.. má takové zvláštní kouzlo a musí se nad ní přemýšlet, líbí se mi to, i když mi dává zabrat..
08.09.2017 - 20:51
Zajímavá volba slov. Jen se v ní trochu ztrácím. Asi je to na více přečtení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mono no aware : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ještě Tě cítím
Předchozí dílo autora : Pro jednou...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.