přidáno 06.09.2017
hodnoceno 11
čteno 1198(15)
posláno 0
 
V rezavém šírání
tak bezútěšně


dohasínáš


a ještě ve splavech
dřímá tvůj klid

jak v poduškách stél


/ je mlčením od věků /


V něm ptáváš se léto
kdo svahy podemlel


a proč trochu smutno je

tak smutno



v daleku.

 
 
přidáno 22.02.2023 - 15:59
Zaujala a líbí se mi. Tak daleko a zároveň i blízko :)
přidáno 29.09.2017 - 12:49
Yasmin: Děkuju… dnes ještě na chvíli neumřelo. Už je jen takové slabounké, babí, ale o to krásnější...
přidáno 24.09.2017 - 17:21
Je to úžasné, číst něco takového. Ten smutek tu rezonuje... když z posledních sil umírá léto... Je moc krásná.
přidáno 14.09.2017 - 20:32
Děkuji… Jsem moc rád, že ses zastavil a že Ti stála za pár slov. Vážím si toho!
přidáno 14.09.2017 - 10:59
Poslední dobou je čas mým nepřítelem, takže čtu a komentuju věci, které mi opravdu stojí za to. Tohle je jedna z nich. Není o tom, jestli jí dokážeme dokonale porozumět. Je a není to potřeba. Koneckonců si to nese už v názvu.
přidáno 09.09.2017 - 22:14
Amelie M.: Rozumím… Je pravda, že se mi tam toho sešlo víc a že má ta báseň několik rovin. Pro čtenáře je asi neuchopitelná. Ale možná je to dobře, kdo stojí o smutky :) Díky, že jsi četla...
přidáno 09.09.2017 - 22:02
Nikytu: To vůbec nevadí, jde spíše o to, jaký jsi z ní měla pocit...
přidáno 08.09.2017 - 21:28
já ji čtu už poněkolikáté a teprve teď mám pocit, že jsem do ní možná trošku pronikla.. ale kdo ví, jestli správně.. má takové zvláštní kouzlo a musí se nad ní přemýšlet, líbí se mi to, i když mi dává zabrat..
přidáno 08.09.2017 - 20:51
Zajímavá volba slov. Jen se v ní trochu ztrácím. Asi je to na více přečtení.
přidáno 07.09.2017 - 10:31
oslov radek: Díky... Ještě jsem udělal malou úpravu.
přidáno 06.09.2017 - 18:55
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mono no aware : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ještě Tě cítím
Předchozí dílo autora : Pro jednou...

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming