Rozpolcenost

Představ si, že opět jsem se zasnil,
opět na stejném místě, ve stejnou hodinu,
když byl jsem bez tebe, zase jsem básnil,
mezitím potkával jsem lidi i tu největší spodinu.

Nevím jak a proč, zmaten na mé cestě,
a tak ti tu povídám, co vše zlé se mi přihodilo,
zůstala jsi za dveřmi odmítaje vést mě,
netuše, za jakým důvodem neznámo mě hodilo.

Když ti tohle píšu, rád si tě představuji,
jak sedíš u okna a čekáš na můj příjezd,
tenhle obraz do mé pavučiny si maluji,
jak koukáš na noční oblohu a na svist svých hvězd.

Pohled za pohledem dávám do schránek,
neodpovíš, dávno jsi zapomněla na své ruce,
napsal jsem ti milion prázdných stránek,
v mé hlavě hněvem roztrhlas je prudce.

Nemohu za to, nemohl jsem tě nutit,
hádky nás dávno přešly, jak v noci bouřka,
nelze jen tak, moji lásku ti vnutit,
spolu nejsme nic, sami jen pouhá zkouška.

Tvé písničky s mými byly neslučitelné,
metafora, která platí o všem na světě,
texty v nich o mně nepoučitelné,
myslelas, že popsat dokážeš nás v jedné větě.

Můj věrný rukopis nikdo nerozezná,
o podpis byl jsem žádán, nyní mě nikdo nezná,
skrývat svoji touhu po tvé vášnivé soše,
svět viděl jsem hrbolatě, teď jen ploše,
zničila jsi mě, smutek přidán jen k té troše,
která ze mě zbyla, která byla utržena
a do ledového ohně tiše vržena.

Jsi cesta, kterou se musím vydat,
na rozcestí vždy však nevím, jak co přidat
do známého soukolí všech myšlenek,
kdy své city nepouštíme navenek,
a kdykoliv se vydám na jednu stranu,
při otevření očí na té druhé vstanu,
nemám sílu, nemám v mém srdci oheň,
teď jen prázdná poušť plná deště, dříve výheň.

Po našem setkání každá dívka vypadá
za odchodu nudně a také si tak připadá,
přeci jen, čím má zaujmout,
za jakým důvodem, mé oči ji mají z davu vyjmout,
obzvlášť, když veškerý svět je oděn v černobílé,
přichází hned, co vidíš se v mém díle,
za ten obraz odejdeš a nikdy ho neuvidím,
cítím se tak jako malé dítě před zneužitím,
pročpak bys odešla, když ses mi tak zalíbila,
po každém novém slovu skromně si se pídila,
sama udeřila jsi na moji bolavou slabinu,
avšak nedávám ti to za vinu.