Ach, co by byl svět prostý žen, než pouhá bezútěšná poušť, čím byl by muž tak okouzlen, až volal by: Jen dál, jen houšť?
přidáno 17.01.2017
hodnoceno 1
čteno 1408(14)
posláno 0
Žena je nástroj tajuplný,
snad harfa, co struna, to cit,
pohladím něžnou sestru Luny
a pak ji zkusím rozeznít...

Tváře její jak slunečnice
září, když ke mně stáčí zrak,
pohled plápolá jako svíce,
a srdce její nejinak...

Ještě před chvilinkou jsem hledal
kde tesař díru zanechal,
teď už bych žití vale nedal,
vždyť stvořen jsem, bych miloval!

A kdo si Lásku moji více
zaslouží než ta nádherná
dvounohá milá nezbednice,,
co v očích pár plamínků má?

přidáno 18.01.2017 - 10:23
Neoblomný veršotepec, čepec, tipec, ryk za dveřmi, děti lenivé v autech, přelouhovanej čaj, mentální frakce, hospodin v hospodě, traktáty předvídatelné, ranní šuk, zlomenej kluk.
Nevšímej si to-ho Šimone.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žena je nástroj tajuplný... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ústa tvá...
Předchozí dílo autora : Rusovlásce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming