 06.12.2016 9 1299(20) 0 |
Chci na Tebe hrát
jako na piano
a prohnout Tě jako strunu
chci slyšet Tvoje zadýchané ano
až ráno
odvážu Tě od postele
chci ať křičíš a vzbudíš sousedy
chci vidět
Tvoje nenávistné pohledy
měnit se v urputnou touhu v celém těle.
jako na piano
a prohnout Tě jako strunu
chci slyšet Tvoje zadýchané ano
až ráno
odvážu Tě od postele
chci ať křičíš a vzbudíš sousedy
chci vidět
Tvoje nenávistné pohledy
měnit se v urputnou touhu v celém těle.
01.01.2017 - 18:16Závěrečný "verš" mi tam vůbec nesedí ... Ze začátku je to vcelku povedený, ale až moc konkrétní ... Najdi si pořádnou Múzu ...
09.12.2016 - 09:22NoWiš: Fantastická báseň, Honzo! ;) Len mi je akosi smutno, že si už vyrástol, no... ale s tým sa musím sama vyrovnať, však? :*
08.12.2016 - 08:02Parádně napsáno. Jen d-moll ve mně probouzí spíš zasněné a melancholické pocity, než ty erotické. Ale asi záleží na kontextu :-)
Povedla se :-)
Povedla se :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až vykřičíš etudu v D moll : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Im not through
Předchozí dílo autora : Noc a Den a Noc a Den a Noc a Den a Noc a Den a
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
AutumnCollection [17], Letadlo [9], Z jiného světa [9], Namor [9], nic moc [7], Majky [6], Baru [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
