 19.11.2016 2 831(11) 0 |
Teplo slunečnic vítr odvál
olověná mračna začala plakat
na čele život vrásky zoral
a v očích rybky přestaly skákat.
Jen smutně polykají suché listí
ve studni sto roků hluboké
marně čekajíc na paprsek štěstí
samotě nechtěně uvyklé.
Ruce podzim na hrudi sepnul
poslední vánek vylétl k oknu
položím dvě mince na stůl
vzlyknu a naposled polknu.
olověná mračna začala plakat
na čele život vrásky zoral
a v očích rybky přestaly skákat.
Jen smutně polykají suché listí
ve studni sto roků hluboké
marně čekajíc na paprsek štěstí
samotě nechtěně uvyklé.
Ruce podzim na hrudi sepnul
poslední vánek vylétl k oknu
položím dvě mince na stůl
vzlyknu a naposled polknu.
Ze sbírky: Nietzscheho se neboj
25.11.2016 - 16:59Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzim bez zimy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Afghánská dívka
Předchozí dílo autora : Vanilkový den
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dott řekla o štiler :Zvíře. Nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej, kosmickej vágus. Ale mám tě ráda!
