19.11.2016 2 806(11) 0 |
Teplo slunečnic vítr odvál
olověná mračna začala plakat
na čele život vrásky zoral
a v očích rybky přestaly skákat.
Jen smutně polykají suché listí
ve studni sto roků hluboké
marně čekajíc na paprsek štěstí
samotě nechtěně uvyklé.
Ruce podzim na hrudi sepnul
poslední vánek vylétl k oknu
položím dvě mince na stůl
vzlyknu a naposled polknu.
olověná mračna začala plakat
na čele život vrásky zoral
a v očích rybky přestaly skákat.
Jen smutně polykají suché listí
ve studni sto roků hluboké
marně čekajíc na paprsek štěstí
samotě nechtěně uvyklé.
Ruce podzim na hrudi sepnul
poslední vánek vylétl k oknu
položím dvě mince na stůl
vzlyknu a naposled polknu.
Ze sbírky: Nietzscheho se neboj
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzim bez zimy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Afghánská dívka
Předchozí dílo autora : Vanilkový den
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Severak řekl o alexis :Píše smutné básně a napínavé romány jak z devatenáctého století. Obojí já můžu.