|
11.11. si připomínáme každoročně den veteránů a každý, kdo přispěje, smí nosit na klopě vlčí mák. Smí se nosit dokonce i na armádní blůze mimo jiné i při raním nástupu k připomenutí tohoto dne. A co si o tom myslí jeden voják v zástupu?
 13.11.2016 0 1037(6) 0 |
listy kaštanů zhnědly stářím
suše připomínajíc jaro
tiše hledej brachu
vzpomínku schovanou v mlze
jako ty listy co nestihly umřít
(zatím)
mezi nimi zahlédneš nebe
barvy střelného prachu
nebe má soucit
snad brečí ti, co platili draze
a stáli když létalo olovo
(mrholí)
říkají oslavuj a buď hrdý
ty hrdě stojíš a řveš
prozření je kruté
slepá hrdost časem povolí
a ty se hroutíš pod náporem
vlčího máku
suše připomínajíc jaro
tiše hledej brachu
vzpomínku schovanou v mlze
jako ty listy co nestihly umřít
(zatím)
mezi nimi zahlédneš nebe
barvy střelného prachu
nebe má soucit
snad brečí ti, co platili draze
a stáli když létalo olovo
(mrholí)
říkají oslavuj a buď hrdý
ty hrdě stojíš a řveš
prozření je kruté
slepá hrdost časem povolí
a ty se hroutíš pod náporem
vlčího máku
Ze sbírky: hnojeno střelným prachemJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
rudá na klopě blůzy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dopisy z Bagrámu
Předchozí dílo autora : z druhé ruky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
John frederick hall» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
