....
přidáno 10.10.2016
hodnoceno 1
čteno 805(6)
posláno 0
/I/
Mlčím...jsem sama v tichu
obrazy na stěně
stopy po milování
Kam si šel a co děláš?
že bloudíš v mém snu
vrátí se krása do náruče

Když v povzdechu
čas co líně
tiše si dovádí
Ještě čekáš?
svojí proměnu
Nebo svištění biče.

/II/
Já ze zdi sundám obrazy
a vlastně vůbec nechápu
že v tvé krajině
ta slova hoří
a brečí...vzpomínky brečí
jen lžou

déšť mění se v provazy
kočka tasí drápy poslepu
ticho v té hodině
samo se sebou hovoří
a pak že láska lečí
sny po zdi kloužou.
přidáno 12.10.2016 - 00:14
Tys vždycky uměl tohle své zvláštní a hezké.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dvě postavy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Když se měsíc...
Předchozí dílo autora : kdo pak si...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming