přidáno 07.09.2016
hodnoceno 1
čteno 912(7)
posláno 0
Tiše jsem strnul
když přede mnou
krvácela obloha.

Jak se oči mé dívky
barvily do modra.

V aleji mraků
být tulákem času.

Cesty po hvězdách
si zakreslit do atlasu.

Srdcem odkrýt nepoznané
oči uspat krásou z vesmíru.

Pak v ohni spálit
pomíjivé štěstí na míru...
přidáno 14.09.2016 - 22:47
u mne dobrý

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Noční nádechy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Strom života
Předchozí dílo autora : Zmrzlá srdce

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :
Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming