 17.07.2016 4 798(9) 0 |
zabalím svůj poslední pár vět
prázdný dopis do schránky vhodím
s polibky co obletěly svět
pak sama sebe vysvobodím
zaschne inkoust na konci řádku
rozplyne se v slzách očí tvých
mé verše si schováš na památku
a v nich i náš společný hřích
myšlenku na ticho všech našich nádechů
naději na to že jednou se shledáme
přikryté hvězdami schoulené na mechu
ve víru pocitů jež zatím neznáme
prázdný dopis do schránky vhodím
s polibky co obletěly svět
pak sama sebe vysvobodím
zaschne inkoust na konci řádku
rozplyne se v slzách očí tvých
mé verše si schováš na památku
a v nich i náš společný hřích
myšlenku na ticho všech našich nádechů
naději na to že jednou se shledáme
přikryté hvězdami schoulené na mechu
ve víru pocitů jež zatím neznáme
Ze sbírek: 
20.07.2016 - 13:27
Poslední pár vět : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Utopená v souvětích
Předchozí dílo autora : Za rozvitým leknínem
