Hradby jež chrání město Olomouc

Hradby jež chrání město Olomouc
král tiše pláče
a prosí lid o pomoc
ten jenž má na hlavě českou korunu
vem co máš
at už meč nebo harpunu

Když z dáli je slyšet
řev nepřátelských vojsk
tak každý z nás ví
že to bude krvavý boj
budeme bojovat až do posledního muže
než odtáhneme do bitvy
svým ženám dáme růže

A budeme se rvát
aby naše ženy a děti mohli
v klidu spát
tak jako v historii už mnohokrát
Nepřátelská vojska už skoro na dohled
vítězství či prohra tenký led

Ještě pár modliteb naposled
a poté pokřik a hrozný řev
my budeme chránit svojí rodnou zem
před nájezdy nepřátel co hrnou se sem

Bitva byla dlouhá
mnoho olomouckých mužů padlo
podejte mi prosím objímadlo
řezná i bodná zranění
mnoho mrtvých těl
to už nezměníš

Krev jež vsákne se do země
jen bílé kříže
jež statečné bojovníky
mají připomínat
jež bránily své město
at již
bylo teplo nebo zima

Bitva pomalu končí
na hradbě stojí generál
nepřítel už se dávno vzdal
a tak končí legenda o statečném lidu
který pak prožil mnoho let klidu
Olomouc tak navždy zůstala
neporažená
Král oslavný chorál
ted na náměstí zpívá
víno a hrozny na stole
a děvčata tančí jako divá